Princip tzv. rychlotestu spočívá v průkazu přítomnosti protilátek třídy IgM a IgG proti viru SARS-CoV-2 (vyvolavatel onemocnění COVID-19); nejde tedy o průkaz přítomnosti viru (přítomnost viru se stanovuje v materiálu z nazofaryngeálního stěru pomocí polymerázové řetězové reakce v reálném čase – RT-PCR).
Sérologický test je obvykle do 7. dne onemocnění COVID-19 negativní (je o tzv. sérologické okno), a proto je vhodné test provádět po delší době od počátku klinických příznaků infekce - optimálně 10. až 14. den. V případě testování osob bezpříznakových nebo pacientů s minimálními klinickými příznaky může být výsledek testu negativní i po 14 dnech od stanovení diagnózy COVID-19. Negativní test tedy u osob bez příznaků nebo s mírným průběhem COVID-19 infekci nevylučuje (test může být falešně negativní, nemá spolehlivou senzitivitu).
Pozitivní výsledek rychlotestu je třeba ověřit vyšetřením na přítomnost viru pomocí RT-PCR. V případě pozitivity RT-PCR je pacient infekční. Negativita RT-PCR testu a pozitivita protilátkového rychlotestu může svědčit pro prodělanou infekci, nicméně existuje riziko falešné pozitivity (test není 100% specifický).
Zpracoval
prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D.
profesor infekčního lékařství Univerzity Karlovy
