Zdravotní sestry mají smůlu – peníze nedostanou
Česká lékařská komora se opakovaně svými návrhy snaží přimět Ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby opravilo svoji chybu z roku 2009, kdy sice navýšilo změnou mzdových indexů minutovou sazbu osobních nákladů nelékařských zdravotnických pracovníků, ale toto navýšení nezahrnulo do minutové režijní sazby v rámci seznamu zdravotních výkonů (SZV).
Ministerstvo odmítá uznat chybu
Komora svůj návrh opakovaně předkládá již od roku 2021. Ministerstvo zdravotnictví však zarputile znovu a znovu odmítá svoji chybu napravit.
Při jednání o seznamu zdravotních výkonů na rok 2024 bylo odmítnutí zdůvodněno tak, že návrh ČLK nebyl dopředu předjednán na pracovní skupině k SZV a představuje velký finanční náklad, se kterým úhradová vyhláška pro rok 2024 nepočítala.
Před jednáním o SZV na rok 2025 zdravotní pojišťovny opět nepředložily finanční kalkulaci, o kterou jsme je žádali, a to se zdůvodněním, že takové vyčíslení finanční nákladnosti komorového návrhu je schopen vypracovat pouze Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). O našem návrhu se přesto hlasovalo. Zdravotní pojišťovny byly proti, ministerstvo se zdrželo. Všichni ostatní sice návrh ČLK podpořili, ale to nebylo nic platné. Vyhlášku, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami pro letošní rok, tedy vydalo Ministerstvo zdravotnictví bez toho, že by svoji chybu uznalo a napravilo.
Česká lékařská komora se však odmítá smířit s tím, jak jsou zdravotní sestry a ostatní nelékaři okrádáni. Z čeho je máme slušně zaplatit, když si z rozhodnutí ministra zdravotnictví Válka na svoji výplatu nemohou svojí prací vydělat?
13 miliard dluhu vůči zdravotníkům
Letos jsme tedy svůj návrh předložili znovu a na přípravném jednání 6. února jsme dosáhli toho, že ÚZIS se zavázal vyčíslit, kolik zdravotní pojišťovny zdravotním sestrám a dalším zdravotníkům-nelékařům dluží. Tomuto slibu předcházel trapný pokus ministerských úředníků, aby si nákladnost svého návrhu komora spočítala sama. Pokud bychom skočili na takový špek, vykoledovali bychom si pouze zpochybnění naší kalkulace a dali bychom úředníkům do ruky další důvod shodit náš návrh ze stolu.
Konečně na vlastním jednání pracovní skupiny 6. března zástupce Ministerstva zdravotnictví Mgr. Troch sdělil, že odstranění ministerské chyby, kterého se ČLK domáhá, by stálo 12,8 miliardy korun.
Nicméně komise o našem návrhu hlasovala. VZP i SZP (Svaz zdravotních pojišťoven) byly proti, stejně jako Ministerstvo zdravotnictví. To, že všichni ostatní náš návrh podpořili, v očích torpidních „zamítačů“ návrhu sice zřejmě nic neznamená, komora si však podpory všech ostatních pochopitelně velmi váží.
Zajímavá jsou zdůvodnění, kterými v oficiálním zápisu zdůvodnili své negativní stanoviska ti, kdo hlasovali proti komoře.
VZP:
Za VZP jsme zásadně proti jakýmkoliv úpravám SZV, které se týkají inflace. Tyto úpravy jsou pouze administrativního charakteru a nemají žádný praktický význam pro úhradu hrazených služeb. Při vysoké inflaci dochází k paradoxu, kdy se oproti minulému období ceny bodu za výkony v úhradové vyhlášce snižují, a to s ohledem na disponibilní zdroje – taková situace se pak těžko komunikuje nejen směrem k poskytovatelům, ale také mezi poskytovateli v rámci segmentu.
SZP:
Zástupce SZP hlasoval proti. Jedná se o opakované projednávání, tento požadavek na zásah do SZV na základě inflace považujeme za nesystémový. Minutová režijní sazba je pouze jedním z faktorů, které určují výši úhrady, dalším je hodnota bodu. Oba faktory je nutno posuzovat v kontextu celého systému a dostupných zdrojů.
Ministerstvo zdravotnictví:
Vzhledem k současné finanční situaci systému veřejného zdravotního pojištění nelze návrh přijmout s plným promítnutím do úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň ale nelze návrh akceptovat ani v rozpočtově neutrální variantě, která by znamenala významný a asymetrický pokles hodnoty bodu hluboko pod 1 Kč za bod. Zároveň není jasné, jak by byla řešena nerovnost mezi ambulantním a lůžkovým segmentem, který dle výkonů v seznamu zdravotních výkonů hrazen není. Z těchto důvodů hlasovalo ministerstvo zdravotnictví proti návrhu.
Ekonomický nesystém českého zdravotnictví politikům vyhovuje
To nevymyslíš. Ta slova by se měla tesat do kamene. Představitelé pojišťoven i ministerstva ve zkratce popsali patologický nesystém, který deformuje ekonomické prostředí, ve kterém pod stále větším tlakem musíme pracovat. Ekonomický paskvil, kdy náklady poskytovatelů zdravotních služeb včetně soukromých lékařů tržním způsobem rostou, zatímco naše příjmy tvrdě reguluje ministerstvo svými vyhláškami. To legální možnosti dlouhodobě udržet ekonomickou stabilitu zdravotnických zařízení prakticky vylučuje.
Cíle politiků jsou zřejmé:
- Zachovat stávající neprůhledný systém, hrazení zdravotní péče.
- Předstírat, že do zdravotnictví jde dostatek peněz, a za žádnou cenu nepřiznat pravdu, že tomu tak není.
- Nutit zdravotníky, aby poskytování zdravotní péče svým pacientům i nadále dotovali na úkor svých příjmů.
- Zamlžit míru okrádání, které jsou zdravotníci vystaveni.
Místo peněz pro sestřičky jen „růžová mlha“
Ministerstvo zdravotnictví brání tomu, aby si zdravotní sestry a ostatní nelékařští zdravotníci mohli na své mzdy vydělat svojí vlastní prací. Místo peněz se mají spokojit s jalovými sliby.
„Ministerstvo ve spolupráci s resortem školství připravilo vládní program podpory, který zajistí navýšení kapacit vzdělávacích oborů na vysokých školách o minimálně 20 procent. Na přípravu rozšířených přijímacích řízení dostanou školy finanční podporu již na akademický rok 2025/2026. Program je plánován až do roku 2037,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. (Citace z tiskové zprávy MZ z 21. 2. 2025)
Inu, slibem nezarmoutíš.