Vy se ptáte, právník odpovídá

Máte pravdu, že 1. ledna 2025 skutečně nabyla účinnosti nová vyhláška o zdravotnické dokumentaci, ve Sbírce zákonů ČR publikovaná pod č. 444/2024 Sb. Právní úprava naprosté většiny problematiky, kterou se vyhláška zabývá, zůstává nezměněna. Oproti dosavadní vyhlášce č. 98/2012 Sb. lze zmínit tyto čtyři změny:

1) Příloha č. 2 se nyní nově věnuje náležitostem tzv. pacientského souhrnu. Pacientský souhrn je podle § 56a odst. 1 zákona o zdravotních službách dobrovolná aktivita poskytovatele, spočívající v tom, že jde o elektronicky vedenou samostatnou část zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Tuto elektronickou část dokumentace předává v zakódované podobě Národnímu kontaktnímu místu a může z něj pak prostřednictvím Národního kontaktního místa čerpat jiný poskytovatel zdravotních služeb. Zmíněná příloha č. 2 uvádí, co vše má tento pacientský souhrn obsahovat. S ohledem na množství těchto náležitostí odkazujeme na samotný text vyhlášky a přílohy č. 2, který lze v úplném znění najít na webových stránkách České lékařské komory v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“. Klíčové je, že zákon dává prostor ke zvážení samotnému poskytovateli, zda se rozhodne pacientský souhrn vést, či nikoliv, vše je tedy opravdu na bázi dobrovolnosti. Nerozšiřuje se tím tedy okruh povinností, které zákon a vyhláška na lékaře klade.

2) Za důležitou považujeme změnu obsaženou v nové vyhlášce v § 2 písm. p) a q) – součástí zdravotnické dokumentace je nově povinně údaj o tom, zda je pacient držitelem řidičského či zbrojního průkazu. Dosud lékaři neměli povinnost tyto informace zjišťovat, nově již ano.

3) Pokud jde o skartaci zdravotnické dokumentace po uplynutí potřebné lhůty v příloze č. 3 vyhlášky, postup při skartaci zdravotnické dokumentace se oproti dosavadní vyhlášce nijak nemění – pověřený zdravotnický pracovník poskytovatele posoudí u zdravotnické dokumentace, u níž uplynula skartační lhůta, co lze skartovat a co je vhodné dále uchovávat. Z dokumentace určené ke skartaci je potřeba udělat její soupis a následně je potřeba dokumentaci zničit – jakkoliv, klidně i svépomocí, není dána povinnost využít služeb skartační firmy. Velmi drobná změna nastává v tom, že nová vyhláška už nestanoví náležitosti zmíněného soupisu zdravotnické dokumentace. Uvádí skutečně pouze slovo „soupis“ a dodatek, že soupis „může“ obsahovat osobní údaje pacienta. Dosud tyto údaje obsahovat musel. Soupis by tedy měl obsahovat minimálně jména pacientů, jejichž zdravotnická dokumentace byla skartována, a údaj o tom, kdo a k jakému datu skartaci provedl. Nad tento rámec ovšem ještě doporučujeme doplnit ke jménům pacientů alespoň ještě rodné číslo či datum narození, aby v budoucnu nedošlo k případnému nedorozumění z důvodu shody jmen.

4) V příloze č. 3 bodě 1 nové vyhlášky je uvedeno, že minimální doba uchování zdravotnické dokumentace registrujících poskytovatelů v oboru gynekologie a porodnictví a v oboru zubní lékařství je pět let od přeregistrace pacienta k jinému poskytovateli nebo od úmrtí pacienta. U praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost zůstává minimální doba uchování deset let. V dosavadní vyhlášce byla pro všechny poskytovatele primární péče jednotná lhůta deset let.