Vy se ptáte, právník odpovídá

Vzhledem k tomu, že v blízké době dojde ke změně právní úpravy týkající se transsexuálních pacientů i dalších osob s genderovou dysforií, zatím však její konečnou podobu nikdo nezná, je třeba odpověď na váš dotaz pojmout šířeji, tedy rozebrat aktuální stav, ústavní nález a připravované změny.

1. Právní úprava platná a účinná v ČR

Problematika změny pohlaví je nyní řešena v první řadě samostatným ustanovením § 29 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podrobně je potom upravena ustanoveními § 21–23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zde jsou stanoveny podmínky, které musí splnit žadatel o chirurgickou přeměnu před vlastní operací.
Dle definice obsažené v odst. 1 citovaného § 29 občanského zákoníku: „Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“ Definice obsažená v ustanovení § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách je mírnější, protože jako podmínku změny nevyžaduje přeměnu pohlavních orgánů: „Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen ‚porucha sexuální identifikace‘).“
Jako podmínky provedení chirurgických výkonů stanoví zákon o specifických zdravotních službách jednoznačně stanovenou poruchu sexuální identifikace a prokázanou schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví, tzv. Real Life Test, respektive Real Life Experience. Pokud pacient v minulosti uzavřel manželství nebo (registrované) partnerství, musí prokázat zánik těchto svazků. Zákon zde předvídá i možnost obdobného svazku, který by byl uzavřen v cizině. Dalšími podmínkami je věk minimálně 18 let, písemná žádost a kladné stanovisko odborné komise.
Zákon připouští i možnost provedení chirurgické změny pohlaví osobě s omezenou svéprávností a stanoví zvláštní podmínky takového výkonu, kde je navíc nutná i písemná žádost opatrovníka pacienta a souhlas soudu. Provedení změny pohlaví pacientovi, který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detenci nebo v ochranném léčení, bylo původně vyloučeno, změna nastala až novelou zákona o specifických zdravotních službách provedenou zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. 11. 2017.
Ustanovení § 22 zákona o specifických zdravotních službách je věnováno projednání žádosti pacienta odbornou komisí ustavenou Ministerstvem zdravotnictví ČR, určuje složení komise, pravidla projednání žádostí a specifikuje vystavované dokumenty. Komise ověřuje splnění všech podmínek pro provedení příslušných chirurgických výkonů, které jako jediné jsou v průběhu terapie transsexuálních pacientů (male to female i female to male) považovány za nevratné. Veškerá předchozí terapie včetně hormonální je chápána jako kompletně nebo částečně vratná a z toho důvodu může probíhat i před dovršením 18 let věku. Je-li diagnóza ověřená a nesporná, výjimečně se i v mladším věku podává blokádní terapie, která zamezí rozvoji fyzických změn příslušných k pohlaví, s nímž se pacient neztotožňuje.
Součástí kritérií, která komise považuje za nepodkročitelná, je i trvání Real Life Testu minimálně po dobu 12 měsíců, kdy pacient musí v nové roli žít ve všech oblastech svého života, stejnou dobu musí minimálně trvat hormonální terapie. Jako součást zvládnutí Real Life Testu je komisí vyžadováno i neutrální jméno. Dalším zákonným požadavkem, jehož naplnění je komisí kontrolováno, je splnění podmínky, že pacient je svobodný, nebo v případě, že uzavřel manželství či (registrované) partnerství, toto bylo ukončeno. Je-li pacient rodičem nezletilého dítěte, je součástí procesu fakultativně i rodinná terapie, která dětem pomůže se s přeměnou pohlaví jednoho z rodičů snáze vyrovnat. Konečně ustanovení § 23 citovaného zákona jako podmínku provedení změny pohlaví určuje písemný souhlas, který musí pacient dát ještě bezprostředně před započetím provádění změny pohlaví.
Kdyby poskytovatel provedl pacientovi chirurgickou změnu pohlaví v rozporu s uvedeným postupem, tedy bez písemné žádosti pacienta nebo kladného stanoviska odborné komise, dopustil by se přestupku dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. U žadatelů s omezenou svéprávností je navíc přestupkem dle § 90 písm. d) bod 2 citovaného zákona i nesplnění dalších náležitostí u těchto pacientů. Za uvedené přestupky lze uložit pokutu do výše 300 000 Kč.
Cílem transsexuálních pacientů však není jen připodobnění jejich těla opačnému pohlaví, ale zejména také matriční změna pohlaví. Pokud se transsexuální osoba rozhodne požádat o přeměnu pohlaví a podstoupí příslušnou léčbu, pak po provedené operaci může požádat o změnu zápisu jména, příjmení a pohlaví v matrice podle zákona č. 301/2000 Sb. v platném znění. Svoji žádost musí doložit potvrzením odborného lékaře z oboru sexuologie o ukončení léčby pro změnu pohlaví, na kterém je rovněž uveden den provedení změny. V matrice je pak v souladu s ustanovením § 17a tohoto zákona ve sloupci „Dodatečné zápisy a změny“ zapsána změna jeho pohlavní příslušnosti. Provedená právní změna však nemůže mít zpětné účinky, působí tzv. ex nunc. Také ustanovení § 29 odst. 2 občanského zákoníku jednoznačně deklaruje, že změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka ani na jeho osobní a majetkové poměry. Podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v platném znění dojde ke změně příslušného identifikátoru pohlaví v rodném čísle.
Po vstupu zákona o specifických zdravotních službách v účinnost vydalo k bližšímu provedení zákona Ministerstvo zdravotnictví ČR předpis Doporučený postup při provádění chirurgických zákroků směřujících ke změně pohlaví u transsexuálních pacientů č. 29991/2012. V předpise jsou specifikovány prováděné chirurgické zákroky, dokumenty vyžadované komisí a vyjmenovány relativní a absolutní kontraindikace provedení chirurgických výkonů. Přílohou doporučeného postupu je vzorový informovaný souhlas pacienta.
Pro právní, tj. matriční změnu pohlaví jsou doposud nezbytné zákroky ukončující plodnost, tedy hysterektomie nebo orchiektomie. Většina zákroků je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, případné kosmetické a jiné výkony si již pacienti musejí hradit sami. Rozsáhlejší shrnutí lze nalézt v časopise Tempus medicorum č. 9/2020 na str. 38–39.

2. Aktuální vývoj a nález Ústavního soudu ČR

Počet osob žádajících o změnu pohlaví celosvětově, a tedy i v České republice, stále narůstá. Rovněž je v Evropě i ve světě řada aspektů změny pohlaví transgender osob předmětem kritiky, ať už je to nutnost ukončení plodnosti, chirurgických zákroků jako takových, nutnost ukončení manželství / (registrovaného) partnerství, existence komisí apod. Velký vliv na vývoj v Evropě měla i judikatura Evropského soudu pro lidská práva, většina států od těchto požadavků ustoupila. Česká republika již zůstala v menšině v EU, kdy z 27 členských států jich pouze šest buď vůbec neumožňuje úřední změnu pohlaví (Maďarsko), nebo ji podmiňuje sterilizací či kastrací (Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko).
Bylo tak již delší dobu zřejmé, že k nynějším změnám dříve či později dojde. Ústavní soud již dříve otázku genderu řešil a přijal zamítavý nález Pl. ÚS 2/20, ale tehdy se jednalo o tzv. nebinární osobu, pozdějším navrhovatelem byl transsexuál female to male.
V loňském roce tedy Ústavní soud ČR přijal nález sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ze dne 24. 4. 2024, kterým zrušil dvě ustanovení, a to uplynutím dne 30. 6. 2025, jedná se o: ustanovení § 29 odst. 1, věty první, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a ustanovení § 21 odst. 1, věty první, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (obě ustanovení v celém rozsahu citována výše). Navrhované změny zákona o matrikách soud nepřipustil a ve zbytku návrh odmítl.
Parlament měl tak čas, aby s účinností od 1. 7. 2025 tuto problematiku upravil jinak, přičemž chirurgický zákrok a sterilizace nesmějí být podmínkou právní změny pohlaví. V době publikace tohoto článku je již zcela zřejmé, že se tuto lhůtu nepodaří naplnit a k uvedenému datu zbyde v platnosti a účinnosti pouze torzo původní právní úpravy.

3. Výhled do budoucna

Není tedy zřejmé, jakým způsobem se bude právní úprava dále ubírat. Ústavní soud sice neshledal nic protiústavního na požadavku lékařského potvrzení pro účely „statusové“ změny pohlaví a z dikce nálezu je jasné, že podporuje, aby stanovisko lékaře bylo podmínkou matriční změny pohlaví. K tomu lze citovat např. bod 76 předmětného nálezu: „Zákonné podmínky změny ‚statusové‘ změny pohlaví (v širokém slova smyslu) mohou sloužit k zajištění právní jistoty v tom směru, že zabrání svévolným změnám pohlaví ‚podle nálady‘, jakož i změnám neautentickým a účelovým. Legitimní je požadavek, aby byla zajištěna určitá míra stability statusu jednotlivce.“
Nelze však předvídat, zda se s tímto pojetím ztotožní i Parlament ČR, nebo přijme variantu, kdy matriční změna pohlaví bude pouhým úředním aktem bez vazby na případně poskytované zdravotní služby. To ostatně předjímá i Ústavní soud v bodě 104 nálezu: „Zrušením předmětné úpravy Ústavní soud ctí princip minimalizace zásahů do činnosti Parlamentu — nenaznačuje, jak konkrétně by měla být změna pohlaví v budoucnu upravena.“ Přechodné období od 1. 7. 2025 do platnosti a účinnosti stabilní právní úpravy bude pravděpodobně pokryto metodikou Ministerstva zdravotnictví ČR.
V současné době pozorujeme bezprecedentní a znepokojující nárůst počtu žadatelů o změnu pohlaví. Jistě se jedná o trend masivně podporovaný na internetu, který cílí na dospívající i na menší děti. Proto je zejména v těchto nižších věkových kategoriích kladen čím dál tím větší důraz na opatrný přístup v diagnostice a terapii a podporu vratných kroků v procesu tranzice.
Je pravděpodobné, že změna se časem dotkne i dalších sfér lidského života a legislativa na ně bude muset reagovat – v první řadě otázka rodičovství, ale dále i záležitosti související s běžným životem, jako je používání zařízení oddělených pro ženy a muže nebo účast v ženské či mužské kategorii ve sportu. Výhradně právní rozdělení podle pohlaví zde totiž může selhat a způsobit znevýhodnění.
Vaši pacienti tak mohou podstoupit stejnou tranzici jako doposud, v dohledné době však i jen úřední změnu pohlaví, po přijetí nové právní úpravy nelze vyloučit ani úřední změnu bez jakékoliv medicínské intervence.