Úspěšná premiéra Česko-slovenského orchestru a sboru lékařů

Nadšení hudební zdravotníci se sjeli doslova ze všech koutů ČR a SR, od Košic po Klatovy, od Nové Baně po Hroznovou Lhotu. Od čerstvých absolventů po primáře a docenty, od praktických lékařů, soukromých stomatologů po farmaceuty a logopedy. Od radiologů, pediatrů, onkologů, anesteziologů a dalších až po jedinou psychiatričku (zpívala alt), od mediků a mediček po lékařské seniory. Celkem se sešlo 38 členů pěveckého sboru a 54 členů orchestru. Platilo jasné pravidlo, všichni jsou si rovni, oslovujeme se křestním jménem a akademické tituly necháváme za dveřmi.
Úplně první zkouška orchestru a sboru se dala jednoduše nazvat kakofonickým masakrem. Disharmonie orchestru trhala uši. Sbor se zoufale snažil správně přečíst text, marně lovil melodii. Jako přímý účastník jsem nabyl totálního zmaru. To nedopadne dobře! Skloubit pár opravdu dobrých muzikantů s velkou většinou hobíků a nadšenců bez zkušeností s hraním a zpěvem ve velkém orchestru a sboru? V danou chvíli se mi tento počin jevil jako hodně troufalý. Navrhoval jsem na závěrečném koncertě zatarasit východy, aby posluchači nemohli utéct.
No a přesně tehdy jsem se zase a opět výjimečně zmýlil. Bohudík. Motem celého zkoušení bylo: „Zpíváme a hrajeme pro radost.“ Dirigent nás neustále ujišťoval, že když zvládáme své profese, tohle musíme dát levou zadní!
Zpětně je pro mě naprosto nepochopitelné, co dokázal skvělý dirigent Ondřej Olos se změtí hudebníků různé úrovně za tak krátkou dobu. Po generální zkoušce úvodní skladby zavládlo na sekundu hrobové ticho, následovaly nadšené výkřiky členů orchestru. Sami byli překvapeni, jak dobře to znělo. Svým klidným a přátelským vedením vytvořil Ondřej Olos opravdový nový orchestr. Další skvělý dirigent Ondřej Tajovský připravoval sbor. Jeho expresivní a živé dirigování členy sboru naprosto pohltilo. Naučil sbor vnímat děj skladby, prožít text a melodii. Každá další zkouška sboru se stala pro jeho členy opravdovým hudebním a emocionálním zážitkem.
Velké finále, první ročník benefičního koncertu, hostila zaplněná olomoucká Reduta. Nejprve zazněly temperamentní Tance z Pohronia slovenského skladatele Alexandra Moyzese, poté hravá a výpravná kantáta Mikeš z hor od Bohuslava Martinů a jako vrchol večera slavnostní Te Deum Antonína Dvořáka. Přídavek byla v podání sboru nádherná naprosto intuitivně zazpívaná slovenská píseň Eugena Suchoně s názvem Aká si mi krásná a jako překvapení na závěr znělka seriálu M*A*S*H v aranži Tomáše Küfhabera pro orchestr a sbor.
Vytištěná slova mohou emoce popsat. Pokud však chcete aplaus, který se strhnul po posledním tónu MASH, slyšet a vidět, koukněte na FB stránky ČOLKU. Takové ovace jsme jako doktoři v práci nikdy nezažili a při bližším pohledu jedno oko v obecenstvu, orchestru ani sboru nezůstalo suché.
Závěrečný koncert nebyl perfektní, měl chyby, občas ujelo tempo, občas tón, ale to čiré nadšení chybu nemělo. Dirigenti nám před koncertem kladli na srdce, hrajte a zpívejte s radostí. A tak se i stalo. Radost ze hry a zpěvu uchvátila celé obecenstvo, vyplnila celý prostor sálu do posledního místečka. Tohle byly ryzí pozitivní emoce, díky hudbě.

„Hudba a medicína mají společné to, že obě mohou léčit – každá jinak. Jsme hrdí, že můžeme svým uměním přispět k podpoře těch, kteří pečují o
nejkřehčí okamžiky lidského života,“ uvedl hlavní iniciátor koncertu MUDr. Jan Látal.

Unikátní hudební událost nabídla publiku nejen kulturní zážitek, ale také prostor pro dobročinnost. Výtěžek z koncertu, bezmála 100 000 korun, byl věnován mobilnímu hospici Nejste sami, který poskytuje specializovanou paliativní péči pacientům v jejich domácím prostředí. Rovněž umožnil seznámit širokou veřejnost i zapojené lékaře s možnostmi a důležitostí domácí paliativní péče.
Letošní úspěšný ročník byl prvním a zcela jistě ne posledním. Byla založena tradice propojující hudbu, medicínu a pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují.
Pokud mohu hovořit jen za sebe, dokonale jsem si hudbou resetoval mozek. Věnovat se intenzivně jen a jen hudbě pod vedením profesionálů mělo lepší efekt než třeba dvoutýdenní dovolená. Syndrom vyhoření mi rozhodně několik měsíců nehrozí.

Pozvánka:

Pokud má někdo ze čtenářů zájem aktivně se účastnit příštích ročníků, má možnost ještě letos na koncertě, který proběhne v nádherné adventní Litomyšli 28.–30. 11. 2025, a to jako člen sboru nebo orchestru. Sledujte stránky www.colek.eu, kde najdete veškeré podrobnosti, případně FB a IG.