Telemedicína pohledem Vědecké rady ČLK
Spolu s tím ale narůstá i nejistota: Kdy je telemedicína správným a bezpečným nástrojem? Kde jsou její limity? A jak chránit pacienta i lékaře v době, kdy hranice osobního vyšetření někdy splývají s online komunikací?
V ordinacích se s těmito dilematy setkáváme stále častěji.
Každý praktický lékař zná situaci, kdy mu stálý pacient posílá hodnoty naměřeného tlaku a žádá pouze úpravu dávky, protože „se nemůže uvolnit z práce“. V takovém případě telemedicína funguje výborně a dokáže skutečně ušetřit čas pacientovi i lékaři.
Stejně tak diabetologovi jsou ze senzoru zasílána data, která není třeba konzultovat osobně.
Ale známe i opačné situace. Pacient, kterého jsme nikdy neviděli, žádá přes chat „něco na kašel“. Jiný posílá rozmazanou fotografii vyrážky a trvá na tom, že „stačí poslat mast“. Nebo rodiče dítěte, které má tři dny vysoké horečky, volají jen proto, aby získali recept – a přitom by dítě potřebovalo okamžité osobní vyšetření.
Právě tyto rozdíly, tato tenká hranice mezi pomocí a rizikem, vedly Vědeckou radu ČLK k vytvoření nového stanoviska, které bylo schváleno jako Doporučení představenstva ČLK č. 2/2025. Jeho cílem není telemedicínu omezovat. Naopak – chce dát lékařům jasný rámec, který jim umožní tuto moderní formu komunikace bezpečně využívat. Zdůrazňuje nezastupitelný význam osobního vyšetření, potřebu ověřené identity pacienta, informovaného souhlasu i možnost vždy nabídnout osobní návštěvu. A zároveň připomíná, že telemedicína má být podpůrným nástrojem, nikoliv zkratkou nahrazující standardní postupy.
Telemedicína může být skvělým pomocníkem. Ale pouze tehdy, když víme, kde jsou její meze. Toto doporučení je i pozvánkou k tomu, abychom telemedicínu používali – zodpovědně, odborně a ve prospěch našich pacientů i nás samotných.
Níže přináším jeho plné znění:
Doporučení představenstva ČLK č. 2/2025 k poskytování zdravotních služeb registrujícím lékařem nebo ambulantním specialistou bez fyzické přítomnosti pacienta – telemedicína
Článek 1
Toto doporučení vymezuje pravidla pro poskytování zdravotních služeb registrujícím lékařem nebo ambulantním specialistou bez fyzické přítomnosti pacienta, a to v zájmu zachování správné lékařské praxe, jakož i v zájmu právní ochrany lékařů pro poskytování zdravotních služeb formou telemedicíny.
Článek 2
(1) Osobní kontakt lékaře a pacienta je nezastupitelný. Online kontakty by měly být pouze jeho doplňkem pro registrované pacienty, případně pacienty, které má lékař v péči.
(2) Lékaři nejsou povinni poskytovat telemedicínské služby.
(3) Před zahájením poskytování telemedicínských služeb je lékař povinen ověřit totožnost pacienta a zajistit důvěrné podmínky pro poskytování telemedicínských služeb.
(4) S poskytováním telemedicínské péče musí pacient vyslovit prokazatelný souhlas.
(5) Pacientům musí být vždy nabídnuta možnost osobní návštěvy lékaře.
(6) Telemedicínské služby jsou určeny pro pacienty, kteří již byli osobně vyšetřeni v daném zdravotnickém zařízení, pokud možno lékařem, který jim telemedicínské služby poskytuje.
(7) Nedoporučuje se poskytovat telemedicínské služby pacientům, kteří dosud nebyli daným lékařem vyšetřeni nebo léčeni.
(8) Provádět diagnostiku a terapii pacienta výhradně prostřednictvím telemedicínských služeb není v souladu se správnou lékařskou praxí.
Článek 3
(1) Tímto doporučením nejsou dotčeny povinnosti stanovené zákonem pro poskytování telemedicíny.
(2) Toto doporučení se nevztahuje na komplementární péči a s tím spojenou činnost, jako je například vyhodnocování laboratorní nálezů, RTG snímků a další obdobné specifické činnosti spadající do poskytování zdravotní péče.
Článek 4
Toto doporučení ČLK č. 2/2025 bylo projednáno a schváleno představenstvem ČLK dne 2. 10. 2025 a nabývá účinnosti dnem 13. 10. 2025.
