Profesní a právní podpora lékařů Českou lékařskou komorou

Právní podpora lékařů

Právní podporu poskytujeme především konzultativní formou zejména v trestním řízení, občansko-právním řízení, ve správním řízení, ve věcech pracovně-právních a medicínsko-právních. Pokud je prověřováno, zda se lékař dopustil neúmyslného trestného činu při výkonu svého povolání, poskytujeme konzultační právní podporu. Pokud je lékař trestně stíhán v souvislosti s výkonem lékařského povolání pro nedbalostní trestný čin, tedy neúmyslné jednání zejména v souvislosti s odbornou péčí o pacienty, pak se snažíme najít vhodnou judikaturu – rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a odbornou literaturu, která může lékaři čelícímu trestnímu oznámení nebo trestnímu stíhání pomoci, a radíme, co konkrétně může lékař učinit pro svou obhajobu. Není samozřejmě v možnostech ani v úkolech právní kanceláře komory poskytovat přímou obhajobu, ale tam, kde by lékař neznal advokáta, jemuž důvěřuje a který mu může poskytnout obhajobu, a případ by byl již ve stadiu trestního stíhání, můžeme vždy doporučit vhodného obhájce, o kterém víme, že má zkušenosti s medicínským právem. V případě úmyslných trestných činů právní podporu neposkytujeme.
Právní podporu poskytujeme i v případech, kdy je podána občanskoprávní žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy, a lékař buď neuznává, že by k žalobě byl důvod, nebo nepovažuje požadovanou výši náhrady za rozumnou a přiměřenou.

Odborná podpora lékařů

Velmi důležitou součástí jak trestních, tak civilních procesů nebo i prověřování, zda došlo, či nedošlo k trestnému činu, je expertní posouzení správnosti, či nesprávnosti postupu lékaře. Zde je významným podkladem pro rozhodování soudů i dalších orgánů činných v trestním řízení expertní lékařské posouzení správnosti postupu lékaře.
Podle konstantní judikatury Ústavního soudu znalecký posudek není žádným nadřazeným důkazem nad ostatními důkazy a nemá vyšší váhu než jiné provedené důkazy včetně výpovědi lékařů před soudem. K tomu je zejména zajímavý nedávný nález Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2024, spisová značka III. ÚS 2660/24, kdy Ústavní soud zrušil rozhodnutí obecných soudů včetně Nejvyššího soudu právě proto, že soudy vycházely pouze ze znaleckého posudku a odmítly provést v soudním řízení navrhovaný výslech lékařů. Ústavní soud zde poukázal na skutečnost, že znalecký posudek není nijak nadřazen dalším důkazům. V té souvislosti je velmi důležité, že lékař má možnost předložit nejen vlastní vyžádaný znalecký posudek od znalce, kterého si zvolí, ale také odborný posudek příslušné odborné komise Vědecké rady ČLK, vypracovaný bezplatně. Tuto možnost má prostřednictvím žádosti podané prezidentovi komory podle stavovského předpisu č. 9, kdy požádá o ochranu svých profesních zájmů a vypracování odborného posudku, který posoudí jeho vlastní odbornou činnost.
Prezident komory všem těmto žádostem zatím vždy vyhověl a uložil Vědecké radě komory odborný posudek vypracovat. Odborný posudek vypracovává odborná komise složená ze tří předních odborníků daného oboru, případně mezioborová odborná komise, týká-li se případ několika odborností. Může se stát, že odborný posudek Vědecké rady komory nevyzní ve prospěch lékaře a nebude v jeho prospěch použitelný. Je však určen pouze pro daného lékaře, a pokud nebude pro něho příznivý, nemusí jej v řízení před soudem nebo v trestním řízení využít. Pokud však pro lékaře naopak příznivý je, může to být velmi významný důkaz v jeho prospěch, který použije u soudu. V současné době byla představenstvem komory na doporučení právní kanceláře přijata novela stavovského předpisu o odborných posudcích Vědecké rady komory, která spočívá v úpravě jisté terminologie tak, aby odpovídala poslední judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Jde zejména o to, aby lékařský posudek neřešil otázky, které judikatura považuje za právní, například zda postup byl, či nebyl lege artis nebo zda existuje příčinná souvislost mezi pochybením a následkem. Místo toho je třeba uvést, zda došlo, či nedošlo k odbornému pochybení a zda by výsledek byl případně jiný, kdyby k odbornému pochybení nedošlo, a s jakou pravděpodobností. Dále je novela vedena snahou co nejvíce zrychlit vypracování odborných posudků. Důležité také bylo změnit úvodní stránku každého posudku tak, aby soudci bylo zřejmé, o jaký jde dokument, na základě kterých zákonů je předkládán a kdo jej vypracoval. Na odborném posudku se podílejí nejméně tři vysoce kvalifikovaní odborníci, jejichž jména jsou většinou známa v odborné veřejnosti. Samozřejmě skutečnost, že se na vypracování posudku podílejí tři odborníci, do jisté míry prodlouží dobu pro jeho vypracování, ale to má v praxi velký význam. Odborná komise zhodnotí odborný postup lékaře, jenž o posudek požádal, přičemž si vždy vyžádá stanovisko lékaře nebo lékařů, kteří péči poskytovali, aby mohli vysvětlit a zdůvodnit svůj postup. Každý případ by měl být zásadně posuzován z pohledu tzv. ex ante, jak se stav jevil a jaké informace měl lékař v okamžiku, kdy rozhodoval o dalším postupu, nikoliv z pohledu ex post, kdy výsledek je již znám a vždy lze spekulovat o tom, že bylo možno postupovat také jinak. Zásada posuzovat postup lékařů z pohledu ex ante odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu. Odborná komise posoudí, zda došlo k odbornému pochybení, nebo zda komplikace, která vedla k újmě na zdraví či úmrtí, je komplikací spojenou s provedením příslušného výkonu, aniž k odbornému pochybení ze strany lékaře došlo. Pokud došlo k odbornému pochybení, pak konkrétně v čem bylo pochybeno, jaký měl být správný postup a zda, pokud by k odborné chybě nedošlo, je jisté či vysoce pravděpodobné, že by nedošlo k úmrtí či újmě na zdraví. Odborný posudek Vědecké rady komory má povahu listinného důkazu, což podle judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu neznamená, že by měl nižší důkazní hodnotu než znalecký posudek. Naopak znalecký posudek vypracovává zpravidla jen jeden odborník, zatímco na odborném posudku Vědecké rady komory se podílejí nejméně tři přední odborníci. Jinak se posudky Vědecké rady ČLK rovněž využívají v případech, kdy stížnost podaná komoře směřuje proti správnosti odborného postupu lékaře, a pro disciplinární orgány komory je důležité posoudit, zda došlo, či nedošlo k odbornému pochybení. Nedávno Nejvyšší soud vyhověl dovolání lékařky, které byl uložen i zákaz lékařské praxe, zastoupené obhájcem Mgr. Alešem Buriánkem, právníkem ČLK, a zrušil rozhodnutí trestního soudu prvního stupně i odvolacího soudu, mimo jiné též proto, že nevzaly na zřetel odborný posudek Vědecké rady ČLK (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2026, spisová značka 7 Tdo 38/2026).

Možnost nahradit trestní řízení disciplinárním řízením před komorou

Zejména policejní orgány se často dotazují na stanovisko komory k některým odborným otázkám v souvislosti s trestními oznámeními na lékaře. V těchto případech nikdy neopomeneme, jde-li o podezření z neúmyslného trestného činu, upozornit na to, že v souladu se zásadou krajní úlohy trestní represe podle § 12 odstavce 2 trestního zákoníku má policejní orgán možnost předat případ k řešení disciplinárním orgánům ČLK, přičemž je-li věc předána policií nebo soudy, nemůže být promlčená. Toto na minulém sjezdu komory novelizované ustanovení disciplinárního řádu je jednoznačně ve prospěch lékařů, protože disciplinární řízení je nesrovnatelně méně závažné a pro lékaře i méně nepříjemné než trestní řízení. O vině, či nevině, případně o uložení disciplinárního opatření, rozhodují kolegové lékaři, kteří znají praxi a dokážou se do situace lékaře vžít. Disciplinární orgány komory sice podávají policii, státnímu zastupitelství i soudu, tedy orgánu, který jim věc předal, zprávu o výsledku disciplinárního řízení, nejsou však nijak vázány stanoviskem orgánu, který jim věc předal, a posuzují případ zcela autonomně.

Závěrečné doporučení

Přestože je maximální snaha, aby byl posudek odborné komise Vědecké rady komory vypracován co nejrychleji, podílejí se na něm tři odborníci ve svém volnu, takže doba jeho vypracování může být někdy i delší. Proto doporučujeme s podáním žádosti neváhat, a jakmile je zahájeno trestní řízení nebo podána civilní žaloba, o odborný posudek Vědecké rady komory požádat.