Připomínky a výhrady ČLK
k návrhu novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních
V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních č. 96/2004 Sb. a vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků. Česká lékařská komora má k těmto návrhům některé závažné připomínky a výhrady.
ČLK nemá problém se sdílením kompetencí v rámci zdravotnických týmů vedených lékaři, ale nesouhlasí s převodem kompetencí bez kontroly lékaře na méně kvalifikované zdravotníky. Pokud by takové změny Ministerstvo zdravotnictví prosadilo, ČLK trvá na tom, že s převodem kompetencí musí dojít současně k převodu plné odpovědnosti. Lékaři nemohou zodpovídat za něco, o čem nemají možnost vědět, a co tedy nemohou ovlivňovat. ČLK nesouhlasí například s tím, aby všeobecné sestry mohly samy indikovat vyšetření a předepisovat léky vázané dosud na lékařský předpis.
ČLK nesouhlasí s navrhovaným zněním ustanovení § 5 odst. 3, podle kterého se za výkon povolání všeobecné sestry s pokročilou praxí považuje činnost spočívající v poskytování zdravotní péče zaměřené na podporu zdraví, ošetřovatelskou, preventivní péči, včetně indikace a provádění očkování na žádost fyzické osoby starší 18 let za podmínek uvedených v zákoně upravujícím ochranu veřejného zdraví. Očkování by měl vždy indikovat lékař, který je schopen se znalostí zdravotního stavu pacienta posoudit jeho vhodnost.
Komora má zásadní výhradu k navrhovanému ustanovení § 64a, rozšířená specializovaná způsobilost a výkon činností pokročilé praxe. Z návrhu ministerstva není zřejmé, co vede předkladatele k dalšímu znepřehledňování stávající odbornosti zdravotnických pracovníků, zejména oboru zdravotní sestra, který dále zcela nesystematicky a bez zásadní potřeby v praxi prohlubuje kvalifikaci, jež není v současném systému poskytování zdravotní péče potřebná a toliko štěpí celý systém a degraduje dosavadní vzdělání a náplň činnosti například všeobecné zdravotní sestry.
ČLK nesouhlasí s návrhy ustanovení § 4 odst. 4 a ustanovení § 5 odst. 4, které umožňují poskytovateli zdravotních služeb stanovit činnosti zdravotnickému pracovníkovi nad rámec zákonných podmínek. Poskytovatel zdravotních služeb může dle navrhovaného znění stanovit zdravotní sestře „další činnosti, které je oprávněna samostatně provádět“. Poskytovatelem zdravotních služeb však může být firma. Ve vedení takové firmy nemusí být žádný lékař ani jiná osoba se zdravotnickým vzděláním, statutárem firmy může být kdokoli i se základním vzděláním. Podobná rozhodnutí o sdílení kompetencí v rámci zdravotních týmů mohou dle ČLK činit toliko lékaři, kteří nesou plnou medicínskou odpovědnost za taková rozhodnutí. To platí zvláště za situace, kdy je současně navrhováno zrušení funkce odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb.
ČLK dále trvá na zachování současného znění definice bezúhonnosti pro zdravotnické pracovníky a lékaře dle zákonů č. 96/2004 Sb. a č. 95/2004 Sb. Dopustí-li se lékař nebo zdravotnický pracovník úmyslného trestného činu při výkonu povolání, je to apriori soud, který rozhodne, zda je dán důvod k tomu, aby nadále nesměl vykonávat povolání lékaře nebo zdravotníka. ČLK nemůže souhlasit s tím, aby pravomocné odsouzení za jakýkoliv úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem povolání znamenalo automaticky ztrátu způsobilosti k výkonu povolání lékaře nebo jiného zdravotníka. Z praxe můžeme vyjmenovat celou řadu konkrétních situací, kdy lékař byl odsouzen pro úmyslný trestný čin při výkonu povolání a soudce by ani nenapadlo ukládat mu v té souvislosti zákaz další lékařské činnosti. Bylo by zcela nesmyslné, kdyby tento zákaz měl být automaticky uložen zákonem. Současná definice bezúhonnosti je analogií zákona o advokacii. Je nepochopitelné, proč nyní ministerstvo navrhuje její zásadní zpřísnění za situace, kdy je v ČR nedostatek lékařů, sester i dalších zdravotníků, kterých se definice bezúhonnosti týká.
ČLK kategoricky nesouhlasí se záměrem zrušit institut odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb, který je vymezen v ustanovení § 14 a násl. zák. č. 372/2011 Sb. V osobě odborného zástupce existuje zákonem stanovený subjekt se zdravotnickou kvalifikací, který odpovídá za splnění podmínek pro poskytování zdravotní péče a dokáže po odborné stránce posoudit personální, věcné a technické vybavení a zajištění péče a který se zodpovídá České lékařské komoře.
K návrhu novely vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků:
Jednou z pozoruhodností návrhu je to, že k vyhláškou vyjmenovávaným kompetencím u jednotlivých odborností je doplněna relativizující formulace „zejména“. Tím se otevírá cesta k dalšímu nekontrolovanému rozšiřování kompetencí. ČLK tuto připomínku uplatnila. Pokud by další kompetence v konkrétních případech mohl stanovit, jak je navrhováno, „poskytovatel zdravotních služeb“, mohl by je z ekonomických důvodů, zejména aby ušetřil náklady na pracovní sílu lékaře, libovolně rozšířit kterýkoliv jednatel obchodní společnosti provozující zdravotnické zařízení, jenž nemá ani lékařské, ani zdravotnické vzdělání.
Komora je připravena jednat s vedením Ministerstva zdravotnictví i poslanci a senátory o předložených návrzích a předložit jim další konkrétní věcné argumenty, proč by, zejména z důvodu ochrany života a zdraví našich občanů, bylo třeba návrhy zásadně revidovat s ohledem na shora uvedené i další připomínky.
