Právní konference České lékařské komory

JUDr. Jan Mach podal informaci o aktuálních nálezech Ústavního soudu v oblasti zdravotnictví. Týkaly se jak trestní, tak občanskoprávní oblasti. Všechny orgány činné v trestním řízení by měly preferovat jiné řešení než kriminalizaci, zvláště u neúmyslných trestných činů. Pokud přesto vedou trestní řízení, jsou povinny odůvodnit, z jakých důvodů nebylo možno zvolit mírnější řešení, například předání věci k řešení České lékařské komoře. Úhradový dodatek podepsaný mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem podle Ústavního soudu není důvodem k tomu, aby pokud jde o regulace, nebylo možno namítat, že uplatněny být neměly z důvodů, které rozhodlo plénum Ústavního soudu v roce 2013.

Mgr. Daniel Valášek, MBA, podal informaci o implementaci GDPR u poskytovatelů zdravotních služeb a upozornil na firmy, které se telefonicky podbízejí k pomoci, a pokud lékař nabídku jednoznačně neodmítne, následují faktury a výhrůžky. Všechny potřebné informace lze nalézt na webových stránkách komory, včetně vzorů potřebných dokumentů. Je ovšem třeba pamatovat na některé povinnosti, které z těchto dokumentů vyplývají, např. pravidelná školení personálu a zápis o nich.

MUDr. Mgr. Dagmar Záleská podala informaci o právních vztazích poskytovatelů zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami. V současné době probíhá dohodovací řízení o úhradové vyhlášce na rok 2026. K dohodě patrně ve většině segmentů nedojde a bude rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví. Nadále platí možnost námitek proti výši úhrad a uplatnění regulací, právo žádat vysvětlení, podávat námitky, osobně jednat s vedením příslušné pobočky, případně vyvolat smírčí jednání i podat žalobu. Úhradový dodatek je vhodné podepsat, je-li to pro lékaře výhodnější než úhrada podle vyhlášky. Není-li ovšem podepsán, pojišťovny zpravidla neposkytnou dobrovolnou bonifikaci, kterou jinak poskytují.

Mgr. Aleš Buriánek seznámil s přijatou novelou zákoníku práce a hlavními problémy, které se řeší mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve zdravotnictví. Upozornil na řadu práv, která zaměstnanci mají a ne vždy je využívají. Například pokud v době polední přestávky (nebo jiné přestávky, na kterou je po šesti hodinách práce nárok) nemůže zaměstnanec odejít z oddělení, vypnout telefon a nebýt k dispozici (například na ARO, JIP, ale i jinde, kde nemůže být vystřídán), má právo, aby mu tento čas byl proplácen a započítán do pracovní doby.

JUDr. František Púry, Ph.D., poukázal na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajících se výkonu lékařského povolání v poslední době. Zdůraznil preferenci jiných možností řešení, než je kriminalizace, a možnosti tzv. odklonů od trestního postihu. Zdůraznil, že omyl při stanovení diagnózy nemusí být z pohledu ex ante sám o sobě postup non lege artis, pokud lékař využil standardních postupů ke zjištění správné diagnózy.

JUDr. Petr Vojtek informoval o rozhodnutích Nejvyššího soudu ve věcech žalob o náhradu škody a nemajetkové újmy za újmu na zdraví a vysvětlil, jaké nároky mohou mít pacienti nebo pozůstalí i jakou výši náhrady nemajetkové újmy mohou podle aktuální judikatury požadovat. Výše náhrady se určuje stanoveným násobkem průměrné mzdy a tím se automaticky valorizuje. Jde ovšem o obecné vodítko ke sjednocení praxe, každý případ je individuální a soud může určit hodnotu vyšší i nižší, jsou-li pro to důvody. Odklon od judikatury by ovšem neměl být vysoký, zpravidla deset procent, nejvýše asi 20 procent, takže by nemělo dojít k překvapení při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví.

V panelové diskusi mezi soudci Nejvyššího soudu a posluchači pak došlo k velmi zajímavé diskusi, jejíž obsah by přesáhl možnosti tohoto příspěvku.
Snad nejaktuálnější byly dotazy týkající se rozhodnutí Nejvyššího soudu o odpovědnosti fyzické osoby lékaře, který je zaměstnancem s. r. o. a současně jediným společníkem a jednatelem téhož s. r. o. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že tento lékař jako tzv. pomocník odpovídá i jako fyzická osoba za škodu a nemajetkovou újmu, bylo překvapivé a neočekávané. Předseda senátu JUDr. Petr Vojtek vysvětlil jeho důvody. Na otázku, zda odpovědnost „pomocníků“, tedy lékařů, kteří mají majetkovou účast na s. r. o. a současně v něm pracují jako zaměstnanci, se bude vztahovat i na jiné situace, než je „jednočlenné s. r. o.“, odpověděl, že v tomto směru nelze předjímat vývoj judikatury. Vyloučil však občanskoprávní (majetkovou) odpovědnost lékaře-zaměstnance nemocnice, který nemá žádnou majetkovou účast na firmě zaměstnavatele, za jeho chybu bude zatím vždy odpovídat pouze zaměstnavatel.