Práce, služby, částečné úvazky, OSVČ

Mnoho lékařek a lékařů se nechce na několik let zcela vzdát kontaktu s oborem, zároveň ale často tápou v tom, co jim zákon umožňuje a jaké možnosti nabízejí zaměstnavatelé. Podíváme se proto na práci během rodičovské dovolené, služby, částečné úvazky, dohody i návrat do nemocničního provozu. Vysvětlíme také, jaké změny v posledních letech přinesla legislativa a na co si dát pozor při kombinaci péče o dítě a lékařské profese.
Podíváme se též na mateřskou a rodičovskou z pohledu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Většina mladých lékařek po absolvování lékařské fakulty nastupuje do zaměstnaneckého poměru. Přesto v českém zdravotnictví působí významná skupina lékařek, které provozují vlastní ambulanci nebo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Právě jejich situace bývá při plánování rodičovství často odlišná od zaměstnankyň.
Pro potřeby připravované příručky o rodičovství a postavení žen v medicíně si web NašeZdravotnictví.cz nechal prostřednictvím komunity a diskusního fóra Lékařky & rodina zahrnující téměř čtyři tisíce lékařek zpracovat orientační anketu mezi lékařkami, které byly v době těhotenství nebo během prvních tří let po narození dítěte alespoň částečně osobami samostatně výdělečně činnými. Ankety se zúčastnilo 55 lékařek. Hlavními protagonistkami platformy jsou MUDr. Radka Světlíková a MUDr. Barbora Hradecká.

Na otázku, zda během tohoto období přerušily svou výdělečnou činnost, odpověděly:

• 50 % žen pracovalo průběžně bez přerušení,
• 10 % žen nepracovalo vůbec,
• 17 % žen se vrátilo k práci během prvního roku života dítěte,
• 17 % žen během druhého roku života dítěte,
• 6 % žen během třetího roku života dítěte.

I když jde o malý a nereprezentativní soubor, výsledky naznačují vysokou míru ekonomické a profesní aktivity lékařek vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost i v období těhotenství a raného rodičovství.

„Některé návraty přitom nebyly motivovány osobní preferencí, ale legislativními či provozními podmínkami výkonu zdravotnické praxe. Některé lékařky by zůstaly doma déle, pokud by jim to podmínky umožňovaly. Ukazuje se tak, že délka přerušení profesní činnosti nemusí být dána pouze osobním rozhodnutím ženy, ale také nastavením podmínek pro poskytování zdravotních služeb a provozování zdravotnické praxe,“ upozornila MUDr. Radka Světlíková.

Pojďme se už ale podívat na jednotlivé otázky.

Je možné sloužit během mateřské?
Během pobírání peněžité pomoci v mateřství (PPM) platí poměrně přísná pravidla. Zaměstnankyně nesmí vykonávat práci v tom pracovním poměru, ze kterého jí PPM náleží. Pokud tedy lékařka pobírá mateřskou z hlavního pracovního poměru v nemocnici, nemůže během této doby dál chodit na běžné směny ani sloužit služby v rámci stejné smlouvy.
To ale neznamená absolutní zákaz jakékoli práce. Možná je například činnost z jiného pracovního vztahu, pokud splňuje zákonné podmínky a nejde o stejnou práci u stejného zaměstnavatele, kde čerpá PPM.
V praxi ale bývá situace ve zdravotnictví komplikovaná. Lékařky často kombinují hlavní pracovní poměr, služby v jiné nemocnici, ambulanci, práci na DPČ nebo DPP, případně vlastní praxi. Právě proto je vhodné konkrétní situaci konzultovat s mzdovou účetní nebo specialistou na pracovní právo. Nesprávně nastavená práce během mateřské totiž může vést i ke komplikacím při výplatě PPM.

Je možné pracovat během rodičovské?
Ano. Na rozdíl od mateřské rodičovská dovolená práci nijak nezakazuje. Lékařky a lékaři mohou během rodičovské pracovat na částečný úvazek, sloužit služby, provozovat ambulanci, pracovat na dohody, nebo kombinovat více pracovních aktivit současně.
Rodičovský příspěvek není omezen výší výdělku ani počtem odpracovaných hodin rodiče. Rozhodující je pouze zajištění péče o dítě. To je ve zdravotnictví zásadní rozdíl oproti mateřské. Řada lékařek proto využívá rodičovskou jako období postupného návratu do oboru (například formou ambulantní práce, jednodenních služeb nebo částečných úvazků).

Lze sloužit služby během rodičovské dovolené?
Ano. Během rodičovské lze sloužit služby i pracovat v nemocničním provozu. Ve zdravotnictví jde o poměrně běžný model, zejména v oborech s nedostatkem personálu. V praxi ale velmi záleží na organizaci péče o dítě, možnostech směn a ochotě zaměstnavatele umožnit flexibilnější režim práce.
Mnoho nemocnic dnes nabízí například pouze denní služby, omezený počet služeb měsíčně, ambulantní provoz bez nočních nebo kombinaci práce z domova a administrativní činnosti. Flexibilita bývá pro návrat lékařek a lékařů po rodičovské klíčová.

Může lékař/ka pracovat během rodičovské pro stejného zaměstnavatele?
Ano. Novela zákoníku práce umožnila, aby zaměstnanec během rodičovské pracoval pro stejného zaměstnavatele i na stejný druh práce prostřednictvím DPP (dohoda o provedení práce) nebo DPČ (dohoda o provedené činnosti).
To je pro zdravotnictví velmi důležité. Dříve totiž často vznikaly komplikace, kdy lékař/ka sice chtěl/a během rodičovské například jednou týdně ordinovat nebo sloužit služby, ale právní možnosti byly omezenější. Změny shrnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jak fungují částečné úvazky během rodičovské?
Částečné úvazky jsou pro mnoho lékařek a lékařů nejčastější cestou návratu do medicíny po narození dítěte. Ve zdravotnictví ale jejich dostupnost stále výrazně závisí na konkrétním pracovišti a oboru.
Rodiče pečující o dítě mladší 15 let mohou požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel by měl vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.

Největší problémy bývají:

• u chirurgických oborů,
• směnného provozu,
• intenzivní medicíny,
• tam, kde je vysoká závislost na službách.

Naopak ambulantní obory bývají flexibilnější.

Existují omezení počtu hodin nebo výdělku?
U rodičovského příspěvku zákon neomezuje počet odpracovaných hodin ani výši příjmu rodiče. Lékařka tedy může během rodičovské pracovat i poměrně intenzivně. Podmínkou ale je zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou v době práce.
Určitá omezení se týkají zejména docházky dítěte do předškolního zařízení. U dítěte mladšího dvou let nesmí docházka do jeslí, dětské skupiny nebo obdobného zařízení překročit 120 hodin měsíčně. U dětí starších dvou let už se docházka nesleduje.

Mateřská a rodičovská u lékařek a lékařů OSVČ

Má OSVČ nárok na mateřskou?
Ano, ale na rozdíl od zaměstnankyň nevzniká u OSVČ nárok na peněžitou pomoc v mateřství automaticky. Rozhodující je dobrovolná účast na nemocenském pojištění.
Zatímco u zaměstnance odvádí nemocenské pojištění automaticky zaměstnavatel, OSVČ si ho musí platit sama a aktivně se k němu přihlásit. Pokud lékařka nemocenské pojištění neplatí, na mateřskou nedosáhne, bez ohledu na výši příjmů nebo délku praxe. Mnoho lékařek navíc zjistí až během těhotenství, že si nemocenské pojištění vůbec neplatily nebo že ho začaly hradit příliš pozdě.
Podmínky pro OSVČ zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Jak dlouho je potřeba platit nemocenské pojištění?
Aby měla OSVČ nárok na mateřskou, musí splnit dvě podmínky současně:

• alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění během posledních dvou let,
• a zároveň minimálně 180 dní účasti na nemocenském pojištění jako OSVČ během posledního roku před nástupem na PPM.

Nestačí tedy začít si nemocenské pojištění platit až v okamžiku, kdy žena zjistí těhotenství. U plánovaného rodičovství proto odborníci doporučují řešit nastavení nemocenského pojištění s dostatečným předstihem.
Výše nemocenského pojištění navíc ovlivňuje i budoucí výši mateřské. Nízké odvody proto mohou znamenat velmi nízkou PPM.

Může lékařka během mateřské dál provozovat ambulanci?
To je jedna z nejčastějších a zároveň nejcitlivějších otázek. Obecně platí, že během pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí OSVČ osobně vykonávat činnost, ze které dávku čerpá.

V praxi to znamená, že lékařka:

• nesmí běžně ordinovat,
• vykazovat zdravotní výkony,
• ani osobně provozovat ambulanci ve standardním režimu.

Řada ambulancí proto během mateřské řeší:

• zástup jiným lékařem,
• omezení ordinačních hodin, které zvládnou samostatně pokrýt ostatní zaměstnanci ambulance,
• převod části péče,
• nebo dočasné přerušení provozu.

Administrativní nebo organizační činnosti ale možné jsou. Situace bývá komplikovanější zejména u menších ambulancí, kde je lékařka jediným poskytovatelem péče. Jak ale upozorňuje právník ČLK Mgr. Aleš Buriánek, drtivá většina lékařek, které pobírají PPM nebo RP, jsou neatestované či čerstvě po atestaci a vlastní praxi zatím nemají, tudíž jsou nejčastěji v zaměstnaneckém režimu.

Jak funguje rodičovský příspěvek u OSVČ?
Rodičovský příspěvek je sociální dávka a není vázán na nemocenské pojištění. To znamená, že na něj mohou dosáhnout i OSVČ, které nesplnily podmínky pro mateřskou. Na rozdíl od PPM není rodičovský příspěvek omezen zákazem práce. Rodič pobírající rodičovský příspěvek tedy může během rodičovské:

• dál provozovat ambulanci,
• pracovat na částečný úvazek,
• sloužit služby,
• nebo kombinovat více pracovních aktivit.

Zákon přímo neomezuje počet hodin ani výši výdělku rodiče. Podmínkou ale je zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy rodič pracuje.
Určitá omezení se týkají zejména docházky dítěte do předškolního zařízení. U dítěte mladšího dvou let nesmí docházka do jeslí, dětské skupiny nebo obdobného zařízení překročit 120 hodin měsíčně, jinak může vzniknout problém s nárokem na rodičovský příspěvek. U dětí starších dvou let už se docházka nesleduje.

Jaké jsou nejčastější chyby u lékařek podnikatelek?
Nejčastější problém bývá, že si lékařky vůbec neplatí dobrovolné nemocenské pojištění a zjistí to až v těhotenství. Další častou chybou je pozdní přihlášení k nemocenskému pojištění, kdy už nelze splnit potřebnou dobu účasti.

Řada lékařek také:

• podceňuje rozdíl mezi mateřskou a rodičovským příspěvkem,
• chybně předpokládá, že vysoký příjem automaticky znamená vysokou mateřskou,
• netuší, že během pobírání PPM nesmí osobně vykonávat ambulantní činnost,
• nebo neřeší včas zástup do ambulance.

Časté komplikace vznikají i při kombinaci zaměstnání a podnikání. Lékařka například pracuje částečně v nemocnici a současně má vlastní ambulanci, ale netuší, z jaké části příjmů jí vlastně vznikne nárok na mateřskou.
Proto odborníci doporučují řešit nastavení pracovních vztahů, nemocenského pojištění i organizaci ambulance ideálně ještě před plánovaným těhotenstvím.

Jak se počítá mateřská u lékařek se službami, přesčasy a příplatky? Přečtěte si v předchozím díle seriálu Mateřská a rodičovská pro lékařky a lékaře krok za krokem: https://nasezdravotnictvi.cz/aktualita/jak-se-pocita-materska-a-rodicovska-u-lekaru-se-sluzbami-prescasy-a-priplatky-materska-pro-lekare-krok-za-krokem-2-dil