Porady předsedů OS ČLK se zúčastnil i nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Předvánoční termín porady vybízel nejen k bilancování uplynulého roku, ale i k výhledu do roku následujícího. V úvodu vystoupil právník a administrátor obsahu a změn webu ČLK Mgr. Daniel Valášek, MBA, který představil nový registr ČLK, finanční řád pro rok 2026 a novelu stavovského předpisu č. 17. Nechybělo ani seznámení s úhradami zdravotních služeb pro příští rok a JUDr. Jan Mach přiblížil předsedům aktuální právní novinky.

Debata se však postupně přesunula od ryze komorových záležitostí k obecnějším zdravotnickým tématům a k otázkám, které lékaře a lékařky trápí nejvíce. K diskusi totiž přišel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který byl do funkce jmenován jen několik dní předtím, a následovala více než hodinová debata.

Hned v úvodu ministr uvedl, že hlavní prioritou – i v rámci programového prohlášení vlády – je prevence, která představuje jednu z cest k udržitelnému zdravotnictví v situaci narůstajícího počtu chronicky nemocných pacientů a stárnoucí populace. S tím úzce souvisí další posilování primární péče. Bezprostředně za prevencí považuje ministr za klíčovou také podporu a dokončení digitalizace zdravotnictví.

Právě digitalizaci zdravotnictví a nové nástroje spuštěné na začátku letošního ledna představil ředitel NCEZ Petr Foltýn. Přehled všech novinek je k dispozici v samostatném článku časopisu Tempus medicorum s názvem Změny centrálního systému elektronického zdravotnictví od 1. ledna 2026.

Ministr zdravotnictví dále připomněl nutnost restrukturalizace lůžkové péče a reformy zdravotního pojištění. S těmito tématy úzce souvisí také úhradová vyhláška, která je zásadní pro fungování poskytovatelů zdravotní péče.

„V posledních letech byly úhradové vyhlášky opakovaně koncipovány jako deficitní. Podle mého názoru bezdůvodně. Deficitní úhradové vyhlášky jsou obhajitelné v době krize – například během pandemie to dávalo smysl –, ale v zásadně normálních časech není deficit systémově správný,“ uvedl ministr Vojtěch a dodal, že zdravotní pojišťovny by měly mít větší prostor pro úhradové mechanismy založené na oceňování kvality a efektivity péče.

Podporu ministrovi vyjádřil také prezident ČLK MUDr. Milan Kubek, podle něhož se shodují v celé řadě oblastí – například v nutnosti pracovat na zvyšování zdravotní gramotnosti populace, v podpoře sportovních aktivit dětí a mládeže, v boji s epidemií obezity, ve zvýšení počtu lůžek následné péče či v přesvědčení, že nemocnice si nemají navzájem konkurovat, ale spolupracovat. Shodu nacházejí také v nevyhnutelnosti digitalizace, která by však měla lékařům práci zjednodušovat a umožnit jim věnovat více času pacientům, dále v bezpečném zavádění moderních technologií a v otázkách kybernetické bezpečnosti, ve zvyšování zdravotní bezpečnosti včetně reformy hygienické služby, v zajištění dostupnosti důležitých léků i v podpoře očkování.

Prezident ČLK však zároveň přiznal, že existují i oblasti, ve kterých se s ministrem neshodnou. Postupně proto představil základní stanoviska vyplývající z listopadového sjezdu ČLK. V uplynulém volebním období se například nepodařilo prosadit vyšší právní ochranu zdravotníků. Dalším sporným bodem je dlouhodobě diskutovaná otázka sdílení versus převodu kompetencí na jiné zdravotnické profese s cílem úspor. Sjezd ČLK se rovněž usnesl proti úvahám o zrušení úhradové vyhlášky, seznamu zdravotních výkonů, dohodovacího řízení, rámcových smluv a personálních vyhlášek. Prezidentovi se nelíbí ani tzv. odpolitizování zdravotních pojišťoven. Pokud totiž stát ztratí kontrolu nad zdravotními pojišťovnami, otevře se cesta ke skryté privatizaci systému veřejného zdravotního pojištění.

Debata se následně opět stočila k úhradové vyhlášce. Největší spornou otázkou zůstává část týkající se segmentu ambulantních gynekologických služeb, podle níž více než tři miliony žen nemají v letošním roce finančně zajištěnou péči o svá gynekologická onemocnění, ať už akutní, či chronická, ani každoroční preventivní gynekologické vyšetření. (Více k tomuto tématu uvedla MUDr. Eva Klimovičová v článku Úhradová vyhláška 2026 dehonestuje více než tři miliony žen, který vyšel v loňském listopadovém čísle časopisu Tempus medicorum.)

Ministr Vojtěch v této souvislosti připustil, že se schválenou úhradovou vyhláškou již nelze příliš manipulovat. „Snažíme se systém určitým způsobem vybalancovat. Zdědili jsme státní rozpočet s výrazným deficitem způsobeným nepokrytými mandatorními výdaji. Proto v tuto chvíli nevidím pro příští rok velký manévrovací prostor,“ uvedl a dodal, že klíčová budou nová jednání pro rok 2027.

Jednou ze zásadních otázek, na kterou nový ministr zdravotnictví odpovídal, byl jeho dříve prezentovaný údajný záměr zrušit rámcovou smlouvu a úhradovou vyhlášku a vše nechávat na individuální dohodě každého jednotlivého poskytovatele zdravotních služeb s každou pojišťovnou. Pan ministr vysvětlil, že sice dává přednost dohodám v rámci „segmentů“ (tedy ne jednotlivých poskytovatelů), které pak ministerstvo vydá jako vyhlášku, ale rozhodně nechce rušit ani rámcovou smlouvu, ani úhradovou vyhlášku.