Poplatky může stanovit pouze zákon
Poskytovatel zdravotních služeb však může s pacientem uzavřít smlouvu o úhradě dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění.
Již několikrát Česká lékařská komora důrazně upozorňovala, že jakékoliv „poplatky“ za přijetí pacienta do péče nebo za ponechání pacienta v péči, někdy označované jako tzv. registrační poplatky, například na každý kalendářní rok, jsou nezákonné.
Dosud poskytovateli zdravotních služeb, který takto postupoval, hrozilo ukončení smluvního vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Toho zdravotní pojišťovny nevyužívaly zejména proto, že pro své pojištěnce příslušného poskytovatele zdravotních služeb potřebovaly, zvláště když v daném oboru a na daném místě neměly těchto poskytovatelů dostatek. Česká lékařská komora nedávno uložila za toto jednání soukromé lékařce pokutu ve výši 10 000 korun, když vyžadovala tzv. registrační poplatek za přijetí pacientky do péče. Bylo zhodnoceno, že jde o jednání nezákonné a neetické, které je v rozporu s ustanovením paragrafu 9 odstavce 2 písmena a) zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Nově od 1. ledna 2026 však lze za toto jednání uložit stonásobnou pokutu, než jakou uložila v daném případě komora. Tuto pokutu již neukládá Česká lékařská komora, ale příslušný správní orgán, který vydal poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Je tedy třeba vyvarovat se vyžadování jakýchkoliv registračních či jiných „poplatků“ od pacientů za přijetí do péče hrazené ze zdravotního pojištění nebo za ponechání v této péči. Jakékoliv poplatky ve zdravotnictví může stanovit pouze zákon.
Na druhé straně zákon nevylučuje uzavřít s pacientem smlouvu o poskytování dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění.
Tyto služby však nesmí být podmínkou pro přijetí pacienta do péče, tedy nelze vyžadovat, aby pacient jako podmínku pro přijetí do péče uzavřel smlouvu o poskytování dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění. Předmětem těchto dohodnutých služeb samozřejmě nesmí být konkrétní zdravotní výkony nebo zdravotní péče, která je hrazena ze zdravotního pojištění, ale služby, jež nejsou poskytovateli ze zdravotního pojištění hrazeny, a přesto je mnohdy i bezplatně pacientovi poskytuje. Řada pacientů má o takové služby zájem a ráda si uhradí dohodnutou částku například na jeden rok a využívá možností, které by jinak neměla. Lze doporučit, aby dohodnuté služby poskytované za úhradu a nehrazené ze zdravotního pojištění byly poskytovány na základě stručné písemné smlouvy mezi poskytovatelem zdravotní služby a pacientem. Z této smlouvy by mělo vyplývat, že jde o služby poskytnuté na výslovnou žádost pacienta, aniž jejich poskytování bylo podmínkou k přijetí do péče, za předem dohodnutou a jasně stanovenou úhradu (v žádném případě „poplatek“) a v jaké lhůtě lze smlouvu o poskytování dohodnutých služeb ukončit.
V minulosti již na stránkách časopisu Tempus medicorum byla řešena problematika úhrady ztráty času a tím i výdělku lékaře, pokud se pacient bez včasné omluvy nedostaví na předem plánované vyšetření nebo ošetření. Rovněž v tomto případě nelze řešit situaci jakoukoliv „pokutou“ nebo „poplatkem“.
S pacientem lze uzavřít stručnou písemnou dohodu, kterou se zaváže, že pokud se neomluví například 48 hodin předem, ať již z jakýchkoliv důvodů, zavazuje se uhradit poskytovateli buď dohodnutou konkrétní částku, nebo částku odpovídající výši ztráty na výdělku poskytovatele za příslušný zdravotní výkon, který by byl hrazen ze zdravotního pojištění nebo přímo pacientem. Tuto dohodu však pacient musí akceptovat dobrovolně a nelze si ji vynucovat. Pokud taková dohoda uzavřena není, a přesto se pacient opakovaně, bez omluvy nebo bez včasné omluvy, nedostaví k plánovanému vyšetření nebo ošetření, lze ho z další péče vyřadit. Můžeme doporučit, aby stanovení povinnosti nejméně 48 hodin předem se omluvit z plánovaného vyšetření nebo ošetření s tím, že pokud nebude takto postupováno, může to být důvodem k vyřazení z péče, bylo zakotveno ve vnitřním řádu poskytovatele zdravotních služeb.
'V případě nejasností, jaké případně dohodnuté služby lze považovat za služby nehrazené ze zdravotního pojištění, které je možno pacientovi nabízet za úhradu, se lze obrátit na právní kancelář České lékařské komory k posouzení konkrétních případů, které si poskytovatel zdravotních služeb s ohledem na své zaměření v konkrétní odbornosti stanoví, nebo navrhne sám. Rozhodně však je třeba varovat před jakoukoliv „kartelovou dohodou“ mezi poskytovateli nebo jejich profesními spolky, která by mohla být důvodem k citelné pokutě uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Výši úhrady za dohodnuté služby nehrazené ze zdravotního pojištění si tedy musí stanovit každý poskytovatel individuálně a takto si je také s pacientem dohodnout, pokud si pacient bude jejich poskytování přát.
Z vlastní zkušenosti u svých klientů, celé řady poskytovatelů zdravotních služeb, mohu konstatovat, že pokud jsou uzavírány smlouvy o poskytování dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění, které pacient dobrovolně akceptuje, nenastávají v tomto směru žádné problémy a tyto služby i jejich úhrada jsou poskytovány ke spokojenosti lékaře i pacienta.
