Pilotní projekt na území Libereckého kraje

Syndrom demence neboli získaná porucha kognitivních funkcí narušuje sociální schopnosti i soběstačnost nemocného s progredující intenzitou. V klinické praxi je etiologie většinou smíšená s různým podílem Alzheimerovy nemoci, jejíž progresi lze zpomalit dostupnou farmakoterapií kognitivy. Pro pacienta má tato medikace největší přínos při včasném zahájení léčby ve stadiu lehké až středně těžké demence.

V jakémkoliv stádiu onemocnění je potřeba průběžná revize medikace (často polymorbidních pacientů zatížených polypragmazií), implementace nefarmakologických postupů, symptomatická léčba doprovázejících příznaků a psychosociální intervence. Právě podpora pečujících a propojení s terénními sociálními službami má zásadní vliv na setrvání nemocného v domácím prostředí s udržitelnou mírou zátěže blízkých osob, a tím na kvalitu života pacienta, udržení sociálních kontaktů a kognitivní stimulace zpomaluje zhoršování funkčního stavu nemocného.
Při vzrůstající incidenci a vzhledem k demografickému vývoji s výhledem dramatického nárůstu prevalence je dle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc 2020–2030 (NAPAN) optimální pro záchyt a dispenzarizaci nekomplikovaných nemocných ordinace všeobecného praktického lékaře. Doporučené postupy SVL novelizované 2024 pokládají screening za součást preventivní prohlídky jednou za dva roky nad 65 let. Doporučený test Mini-Cog je rychlý, ale jeho senzitivita je nízká. Citlivější a pro preskripci kognitiv potřebný je výsledek Mini-Mental State Examination (MMSE). Lepší senzitivitu vykazuje Montreal Cognitive Assessment (MoCA). Rychlé a senzitivní jsou originální české testy Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) a Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA).  Nejsenzitivnějším běžně užívaným testem je Addenbrook’s Cognitive Examination (ACE-III poslední revidovaná verze). Rozdílná senzitivita testů je dána širším spektrem úloh testujícím subdomény kognitivních funkcí – pozornost a orientace, paměť, slovní produkce, jazyk a zrakově-prostorové schopnosti, ale za cenu větší časové náročnosti. Do rukou praktického lékaře patří i základní diagnostika a vyloučení sekundárních příčin kognitivního deficitu s cílem zachytit ty reverzibilní a léčitelné. Je vhodné vyšetřit minimálně krevní obraz, iontogram, glykemii, markery renálních a jaterních funkcí, TSH, CRP a ideálně i vitamin B12 a kyselinu listovou. Jako zobrazovací vyšetření je v primární péči doporučené nativní CT mozku. Pokud je diagnóza jasná, průběh nekomplikovaný a dle preference pacienta, případně jeho blízkých, může vést diagnostiku a komplexní léčbu VPL nebo může po vyloučení sekundární etiologie odeslat dle dominující symptomatologie ke geriatrovi, neurologovi či psychiatrovi. 
V praxi však ordinace praktického lékaře bývá velmi exponovaná a časově vytížená a mnohdy neumožňuje zajistit pro screening a komplexní péči dostatečný časový prostor. Diagnóza demence a následné intervence jsou pro pacienta a jeho okolí citlivá témata a vyžadují empatický přístup a nezřídka opakování interpretace výsledků i doporučení.
V Libereckém kraji proto organizace Arbo de Vivo, z. ú., realizuje s podporou EU projekt FOR CARE, který propojuje ordinace praktických lékařů s odbornými sociálními poradnami pro demenci.
Spolupracující ordinace odesílá pacienty do odborné sociální poradny, kde s nimi tester proškolený Českou alzheimerovskou společností bezplatně provede vhodný test (vždy MMSE, v případě potřeby ACE) a podá zpět do ordinace písemnou zprávu s výsledkem testu a odborným komentářem, vše se sepsaným souhlasem pacienta. Poradna je připravena provést i bezplatnou edukaci rodiny a její doprovod systémem sociálních služeb tak, aby mohla být zajištěna co nejkomplexnější efektivní podpora pacienta v domácím prostředí. Poradenství provádí vysokoškolsky vzdělaný sociální pracovník se zkušenostmi s péčí o osoby s demencí. V současné době je v projektu zapojeno 30 ordinací praktických lékařů na území Libereckého kraje a za prvních deset měsíců projektu bylo do odborné sociální poradny odesláno praktickými lékaři 22 pacientů, u nichž poradna testovala přítomnost a závažnost kognitivní poruchy, popř. její posun od posledního testování, a edukovala pacienty a jejich pečující.
Tato pilotní praxe zefektivňuje péči o stále rostoucí skupinu pacientů a umožňuje kvalitnější péči díky časové úspoře v ordinaci praktického lékaře. Z této spolupráce benefitují pacienti i jejich pečující díky časnější diagnostice, edukaci a systematické podpoře v domácím prostředí.