Patnáct let Univerzity medicínského práva ČLK

Měli jsme tedy snahu oprostit se od teoretických výkladů a zaměřit se na to, s čím se lékaři v praxi nejčastěji setkávají a na volbu vhodných řešení. V rámci každé lekce přednáší dva lektoři – právníci komory, kteří se zaměřují na příslušné téma. Před samotným tématem je vždy podána informace o novinkách ve zdravotnické legislativě, nálezech Ústavního soudu a rozhodnutích Nejvyššího soudu ve vztahu ke zdravotnictví za období od poslední lekce.
Naším cílem není jen suchý popis právního stavu a výklad právních předpisů, co říkají zákony, vyhlášky či judikáty, ale rady, jak si počínat v praxi, čeho se vyvarovat, jak v různých situacích reagovat, jaká vhodná řešení volit. V různých právnických publikacích je zvykem, že výklad autora končí tam, kde začíná skutečný problém. Snažíme se naopak skutečným problémům nevyhýbat a hledat jejich řešení, často společně s posluchači.

Nelze se vyhnout přehledu zdravotnické legislativy, podmínkám právní odpovědnosti ve zdravotnictví se zaměřením, jak nejlépe reagovat na trestní oznámení, žaloby, stížnosti, útoky v médiích a na sociálních sítích.
Dalším důležitým tématem je komunikace s pacienty, jejich blízkými, zákonnými zástupci apod. Informované souhlasy a nesouhlasy (reverzy), dříve vyslovená přání, podmínky pro zadržení nepříznivé informace pacientovi, reakce na útěk pacienta z nemocnice, právo lékaře odmítnout přijetí pacienta do péče a podmínky, za kterých lze péči o pacienta ukončit.

Časté dotazy se týkají i podmínek poskytování zdravotních služeb nezletilým pacientům, kdo dává informovaný souhlas, případně nesouhlas a kdy lze a kdy již nelze nesouhlas zákonného zástupce s léčbou respektovat.
S tím souvisí i nyní aktuální otázka přechodu z intenzivní péče pouze na péči paliativní, kdo rozhoduje, s kým je nutno tuto změnu léčby projednat a za jakých podmínek lze o této změně léčebného přístupu rozhodnout.

Pro lékaře je také velmi důležité dobře se orientovat v podmínkách ochrany osobních údajů a povinné mlčenlivosti zdravotníka. Na jedné straně existuje povinná mlčenlivost a její porušení může být i trestným činem, na druhé oznamovací povinnost a povinnost překazit trestný čin, platná pouze u vybraných trestných činů, kdy nesplnění této povinnosti je trestným činem vždy. Lékař musí vědět, kdy má povinnou mlčenlivost a kdy oznamovací povinnost. Vyjmenovat paragrafy není problém, ale vyřešit konkrétní vzniklé situace často již problém je. Také povinnost implementace nařízení EU o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, je důležitým tématem.
Nelze se vyhýbat ani právní problematice vztahů mezi lékaři navzájem i mezi lékaři a dalšími zdravotníky, zejména z hlediska právní odpovědnosti. Právní povaha vztahů primář – podřízený lékař, operatér – anesteziolog, ošetřující lékař – konziliář, ambulantní – nemocniční lékař, překlad pacienta z tzv. nižšího na vyšší pracoviště, lékař – zdravotní sestra. S tím souvisí i pracovně-právní vztahy a právní ochrana lékařů – zaměstnanců.

Důležitým tématem je problematika právních vztahů poskytovatelů zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami, smluvní vztahy, řešení sporů, limity a regulace úhrad zdravotních služeb a jejich meze mimo jiné i z hlediska soudní judikatury zejména nálezů Ústavního soudu. S tím souvisí otázka, kdy lze přijmout od pacienta úhradu a za co, zda lze nabídnout nad rámec úhrady ze zdravotního pojištění hrazené dohodnuté služby, jak řešit situace, kdy se pacient opakovaně bez omluvy nedostaví k výkonu a způsobí tím poskytovateli škodu na zisku.
Samostatná lekce je zaměřena na důležité nálezy Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího soudu v trestních, občansko-právních i správních věcech, ze kterých pak v praxi vycházejí při svém rozhodování soudy nižších stupňů. Nejde pouze o přehled judikatury, ale také o její využití v praxi, kdy, v jaké situaci lze použít ten či onen judikát k ochraně svých práv jak vůči policii či soudu, tak vůči orgánům státní správy, zdravotním pojišťovnám i pacientům, jejich zákonným zástupcům a blízkým.

Zaměřujeme se také na právní ochranu lékaře, jak reagovat na žaloby a trestní oznámení, na urážky, vyhrožování nebo násilí. Probíráme na konkrétních příkladech ze zdravotnictví podmínky nutné obrany i krajní nouze.
Při výkladu vycházíme z konkrétních kazuistik, a to jak z vlastní praxe a činnosti právní kanceláře komory, tak ze zveřejněných v judikatuře. Na konkrétních případech a jejich řešení lze názorně dokumentovat, jak v té či oné situaci postupovat, jaká řešení je vhodné volit a jaká nikoliv.

Na konci každé lekce se řeší modelové situace vztahující se k tématu. Tyto situace mohou navrhnout i samotní posluchači. Většinou nejde o nějaké jednoduché a jasné případy, kdy řešení je jednoznačné, ale naopak. U některých případů a názorů na jejich řešení je často i pro nás právníky komory poučné, jak by se s tou či onou kritickou situací vypořádali posluchači – lékaři. Většinou tento závěr lekce spojený někdy i s dramatickou diskusí bývá nejen pro posluchače, ale i pro nás nejzajímavější.
Původně jsme lekce konali každý měsíc, desetkrát ročně. To bylo zejména pro lékaře časově náročné, zvláště když forma byla pouze prezenční. V rámci úspory času lékařů jsme posléze přistoupili na pouze čtyři lekce ročně (jedenkrát za čtvrtletí) a umožnili kombinovanou formu jak online, tak prezenčně. Na základě závěrečných anket, kde posluchači většinou velmi kladně hodnotili obsah i organizaci akce, jsme se rozhodli umožnit účast i na jednotlivé lekci, která daného lékaře zajímá. Někteří lékaři v hodnocení psali, že například pokud je zaměstnancem, je pro něho zbytečné téma vztahů se zdravotními pojišťovnami, jiní, kupříkladu soukromí lékaři, naopak uváděli, že pro ně není významné téma pracovně-právních vztahů. Přesto však jednotlivé lekce volilo minulý rok jen několik lékařů a naprostá většina měla zájem absolvovat všechny čtyři lekce.

Písemný úvodní výklad k lekci obdrží každý posluchač předem včetně námi navrhovaných modelových situací. Prezentace přednášejících obdrží posluchači vytištěné spolu s prostorem pro poznámky před každou lekcí. Lze je také na žádost zaslat lékaři v příloze e-mailu. Právníci komory – autoři se předem vzdávají svých autorských práv ve prospěch posluchačů, kteří mohou předmětné dokumenty využít podle vlastního uvážení.
V této souvislosti považuji za nutné varovat před informacemi danými umělou inteligencí v právních věcech. Jak opakovaně vtipně upozorňuje i MUDr. Radkin Honzák, umělá inteligence, pokud něco neví, tak si to prostě klidně vymyslí. Přitom někteří lidé si dokonce myslí, že jim odpovídá člověk, který je za správnost odpovědi zodpovědný. Mohl bych z vlastní praxe v medicínském právu poukázat na několik případů, kdy umělá inteligence radila lékařům naprosto špatně. Publikován byl případ, kdy kolega-advokát nechal ústavní stížnost napsat umělé inteligenci, text sice asi upravil, ale ponechal argumenty jinými nálezy Ústavního soudu, které byly v textu vypracovaném umělou inteligencí uvedeny. Takové nálezy ale ve skutečnosti vůbec neexistovaly a kolega obdržel poměrně vysokou pokutu. Sám umělou inteligenci využívám a věřím, že pokud se zeptám, kdy se narodil Bedřich Smetana, nebo jaké jsou podle zákona podmínky závěti, dostanu správnou a přesnou odpověď. Pokud se však dotáži, jak si mám počínat v té či oné právní situaci, mám velkou šanci obdržet odpověď zcela či částečně chybnou. To jen jako upozornění pro ty, kteří zastávají názor „nepotřebuji žádné přednášky ani rady právníků, vše mi vyřeší umělá inteligence“.

Další ročník Univerzity medicínského práva ČLK začíná v září 2026 a končí v červnu 2027. Jednotlivé lekce nebudou zcela totožné s loňskými a modelové situace budou zcela nové. Je pro nás potěšitelné, že při rozloučení v červnu tohoto roku a v závěrečné anketě hodnotící uplynulý ročník se několik lékařů vyjádřilo, že se hodlají přihlásit znovu i v dalším ročníku. Témata poněkud změníme s ohledem na aktuální problematiku i na názory absolventů, na jaká témata se v příštích ročnících více zaměřit.
Registrační poplatek je záměrně velmi nízký (1000 Kč za čtyřhodinovou lekci a 4000 Kč za celý ročník). Nečlenové ČLK (každý rok se přihlásí i někteří právníci, manažeři kvality z nemocnic nebo zdravotníci nelékařských oborů) mají registrační poplatek trojnásobně vyšší než lékaři členové komory. Stanovisko prezidenta komory je konzistentně takové, že nejde o to, na této akci vydělat, ale pomoci lékařům v orientaci v této problematice, která je nutně provází jejich každodenní praxí.

S ohledem na to, že většina přihlášených posluchačů využívá formu online (byť pro účast v diskusi doporučujeme zvolit pokud možno prezenční formu), je možné se ještě během měsíce září přihlásit.