Nastavení cookies
K přijímání plateb od pacientů, kdy legálně a kdy nelegálně
← Zpět na vydání

K přijímání plateb od pacientů, kdy legálně a kdy nelegálně

Metodické stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. 10. 2026 ● Některé rady právní kanceláře České lékařské komory

Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko k § 48 odst. 6 zákona
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, které stanoví, kdy je požadování plateb od pacientů ze strany poskytovatelů zdravotních služeb neoprávněné, a současně stanoví pokuty za neoprávněné vybírání plateb. Jak Ministerstvo zdravotnictví uvádí, tento dokument je určen především správním úřadům, které jsou pověřeny ke kontrole a řešení přestupků poskytovatelů zdravotních služeb. Metodické stanovisko Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 10. 2026 je poměrně rozsáhlé a vydali jsme k němu podrobnější výklad. V časopisu České lékařské komory uvádíme alespoň základní údaje.

Ustanovení § 48 odst. 6 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb nemůže požadovat úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, ve kterém jsou tyto služby hrazeny
z veřejného zdravotního pojištění, a dále nemůže požadovat úhradu zdravotních služeb, když nejsou uvedeny v seznamu cen vyvěšeném na viditelné místě ve zdravotnickém zařízení. Současně nesmí podmínit přijetí pacienta do péče ani pokračování v péči poskytnutím platby nebo nákupem zboží či služeb, které nejsou nezbytné pro poskytnutí zdravotních služeb.
Předmětné metodické stanovisko odpovídá zákonu. Obsahuje však pouze informace o tom, co poskytovatel zdravotních služeb nesmí, kdy nesmí přijmout platby, a celkem pochopitelně neobsahuje situace, kdy naopak za dohodnuté služby nehrazené ze zdravotního pojištění poskytovatel platby od pacienta přijmout může.


Co Ministerstvo zdravotnictví uvádí v metodickém stanovisku:

Již samotné požádání pacienta o úhradu, jde-li o péči hrazenou ze zdravotního pojištění, je přestupkem, nemusí být prokázáno, že úhrada skutečně poskytnuta byla.
Přestupku se dopustí poskytovatel zdravotních služeb, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta. Pokud jde o poskytovatele, kteří smlouvu nemají, týká se to neodkladné péče, která je ze zdravotního pojištění hrazena i nesmluvnímu poskytovateli.
Služby poskytnuté v osobním zájmu pacienta nebo na žádost školy, zaměstnavatele a jiných orgánů jsou nehrazenými službami ze zdravotního pojištění a lze za ně požadovat úhradu.
Pokud jde o další služby nehrazené ze zdravotního pojištění, které má pacient hradit, například výkony estetické medicíny, fyzioterapii a rehabilitace nad rámec příslušné indikace, musí být pacient prokazatelně předem informován o jejich ceně. Seznam cen těchto služeb musí být umístěn na viditelném místě ve zdravotnickém zařízení. Pokud by příslušná služba nebyla uvedena v daném ceníku, nelze za ni požadovat úhradu.
Smluvní poskytovatel zdravotních služeb nesmí podmínit přijetí pacienta do péče jakoukoliv úhradou. Jakákoliv úhrada služeb nehrazených ze zdravotního pojištění musí být provedena vždy jen s předchozím prokazatelným souhlasem pacienta, poskytovatel je pak povinen vystavit pacientovi účet za služby, které hradil.
Tvorba cen zdravotních služeb, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, je věcně usměrňována a řídí se cenovým výměrem Ministerstva zdravotnictví.
Jakékoliv registrační, administrativně technické, případně roční registrační poplatky jsou zcela zakázány. Za služby recepce, pozvánky k lékaři, zasílání výsledků e-mailem nesmí poskytovatel zdravotních služeb požadovat žádnou úhradu.
Za přednostní objednání mimo pořadí pacientů nelze požadovat jakoukoliv úhradu, pořadí pacientů musí poskytovatel stanovit dle časové naléhavosti potřebné zdravotní péče. Jakékoliv přednostní objednávání za úhradu je přestupkem. Jsou nepřípustné platby za způsob objednání, ať již elektronicky, či jinak.
Platba za nedodržení termínu ošetření je možná jen po prokazatelné dohodě s pacientem, pokud pacient takovou dohodu s poskytovatelem zdravotních služeb neuzavře, nelze takovou platbu požadovat a již vůbec ji nelze označovat za pokutu nebo poplatek.
Platba za elektronicky zaslaný recept je zcela vyloučena. Zaslání receptu je zákonnou povinností poskytovatele.
Platba za přítomnost doprovodu ve zdravotnickém zařízení sama o sobě je vyloučena. Lze však požadovat účelně vynaložené náklady spojené s doprovodem blízké osoby, například instruktáž či edukaci doprovodu, která je nezbytná, úhradu ochranných a hygienických prostředků, jednorázového hygienického oděvu, roušky, návleků na obuv apod. Tyto platby spojené
s doprovodem jsou přípustné. Pobyt doprovodu je bezplatný u pojištěnců mladších šesti let, u staršího, pokud je úhrada sválena jeho zdravotní pojišťovnou. U osob starších šesti let, u kterých nebyl schválen doprovod zdravotní pojišťovnou a není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, lze za pobyt doprovodu požadovat přiměřenou úhradu, zvláště je-li doprovod rovněž ubytován ve zdravotnickém zařízení.


Některé rady právní kanceláře ČLK

Rozhodně nikdy nepoužívejte slovo poplatek. Poplatek může stanovit pouze zákon. Používejte slova „dohodnutá úhrada“. Pokud nabízíte pacientovi dohodnuté služby nehrazené
ze zdravotního pojištění za úhradu, nechte si vždy podepsat buď dohodu o poskytnutí těchto služeb, nebo alespoň větu, že na výslovnou žádost pacienta budou poskytnuty dohodnuté služby nehrazené ze zdravotního pojištění za dohodnutou úhradu, a současně uveďte, jaké služby budou poskytnuty a za jakou úhradu, případně jak bude tato úhrada stanovena.
Nabízíte-li pacientům tzv. balíčky dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění, pacient musí mít možnost je odmítnout, což nesmí být důvodem k nepřijetí do péče. Nestačí, že si pacient balíček s nabídkou zvolil, a je třeba podpis textu, že si pacient služby uvedené v balíčku za nabídnutou úhradu přeje a potvrzuje, že jejich akceptací nebylo podmíněno jeho přijetí do péče poskytovatele.
Jde-li o smlouvu o poskytnutí dohodnutých služeb nehrazených ze zdravotního pojištění, pacient musí mít právo smlouvu vypovědět a musí mu být vrácena alikvotní část úhrady.
Požadovat úhradu za ztrátu času poskytovatele zdravotní služby, pokud se pacient bez včasné omluvy nedostaví ke zdravotnímu výkonu, lze, pakliže se k tomu pacient předem písemně zavázal. Toto nelze označit jako poplatek nebo pokutu, ale jako dohodu. Dohoda musí být dvoustranná. Osvědčuje se uvést, že pokud se pacient nejméně 48 hodin předem prokazatelně neomluví a k výkonu se nedostaví, ať již z jakýchkoliv důvodů, zavazuje se nahradit poskytovateli finanční ztrátu, která může být stanovena buď výší ceny výkonu, nebo dohodnutou paušální částkou. Jinou záležitostí je, že pokud se pacient opakovaně nedostaví bez včasné omluvy v dohodnutém termínu k výkonu, může to být důvodem k jeho vyřazení z péče, zvláště je-li to uvedeno ve vnitřním řádu poskytovatele zdravotních služeb.
Podle judikatury Ústavního soudu je nabídka služeb nehrazených ze zdravotního pojištění za úhradu pacientem legitimní. Nikdo nepochybuje o legální možnosti nabídnout samostatný pokoj či objednanou stravu za úhradu pacientem. Ústavní soud ovšem nevylučuje ani dohodu o ekonomicky náročnějším a pro pacienta komfortnějším provedení zdravotního výkonu na žádost pacienta za předem dohodnutou úhradu. Lze-li zdravotní výkon provést za úhradu komfortněji, než je hrazeno ze zdravotního pojištění, pak je to především právo pacienta, je-li poskytovatel ochoten a schopen mu takovou službu poskytnout, aby si tuto službu objednal a uhradil.
Ministerstvo zdravotnictví správně uvádí, že přednostní přijímání pacientů za příplatek je nepřípustné. To se však týká ordinačních hodin poskytovatele.
Pokud poskytovatel je ochoten umožnit pacientovi po předchozí dohodě a za dohodnutou úhradu zdravotní služby po svých ordinačních hodinách ve svém volném čase a přijme za to od pacienta předem dohodnutou úhradu, nikoliv za prováděný zdravotní výkon hrazený ze zdravotního pojištění, ale za svůj volný čas, který pacientovi po ordinačních hodinách věnuje, je taková předem dohodnutá úhrada zcela legitimní.
Mnozí poskytovatelé dají pacientovi k dispozici telefonní číslo na svůj soukromý mobilní telefon, na který se ho mohou dovolat a konzultovat s ním i po ordinačních hodinách. Tato služba není hrazena ze zdravotního pojištění, pokud si poskytovatel případnou konzultaci nevykáže jako zdravotní výkon. Telefonická konzultace s lékařem mimo jeho ordinační hodiny a možnost mít spojení na jeho soukromý mobilní telefon je tedy legitimní dohodnutou službou mezi poskytovatelem a pacientem, pokud o ni pacient žádá, a pokud je poskytovatel ochoten mu ji poskytnout. Výše úhrady za tuto dohodnutou službu nemůže být nijak cenově vykalkulována a je věcí dohody mezi lékařem a pacientem.
Ze zdravotního pojištění není hrazena e-mailová komunikace mezi pacientem a lékařem. To se netýká případného zaslání laboratorních výsledků nebo jiných výsledků vyšetření e-mailem, ale týká se případné konzultace zdravotního stavu, často nad rámec běžného informovaného souhlasu, kdy se pacient s lékařem radí e-mailem o zdravém způsobu života a případně dalších svých osobních problémech, a tuto poradu nelze vyúčtovat jeho zdravotní pojišťovně. Především lékař není povinen s pacientem vést e-mailovou elektronickou komunikaci. Pokud o to pacient žádá a poskytovatel je ochoten s ním takovou komunikaci vést, pak ji lze považovat za dohodnutou službu nehrazenou ze zdravotního pojištění. Pokud lékař nad rámec úhrady ze zdravotního pojištění s pacientem vede e-mailovou komunikaci o jeho problémech a nejlepším řešení, pak má právo požadovat, aby za tuto dohodnutou službu pacient uhradil předem dohodnutou platbu.
Pokud pacient požaduje poskytnutí zdravotního výkonu, který nemá poskytovatel zdravotní služby nasmlouván s jeho zdravotní pojišťovnou, je třeba pacienta stručně písemně upozornit, že sice jde o péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, ale poskytovatel nemá s jeho zdravotní pojišťovnou tento výkon nasmlouván, proto ho nemůže poskytnout pacientovi za úhradu ze zdravotního pojištění. Pacient si může výkon vyžádat od jiného poskytovatele, jehož si zvolí a který má výkon s jeho zdravotní pojišťovnou nasmlouván. Může ovšem také požadovat, aby mu zdravotní výkon provedl poskytovatel, byť jej nemá nasmlouván s jeho zdravotní pojišťovnou.
V takovém případě si tento výkon pacient dobrovolně uhradí. Je tudíž třeba, aby pacient písemně potvrdil, že vzal na vědomí, že jde o výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění, který nemá jeho poskytovatel nasmlouvaný s jeho zdravotní pojišťovnou, a výslovně žádá, aby tento výkon jeho lékař provedl za přímou úhradu.
S ohledem na poměrně vysoký limit pokut, které mohou být opakovaně ukládány poskytovateli zdravotních služeb za neoprávněné přijetí plateb od pacientů, se lze kdykoliv obrátit
s dotazem na Právní kancelář České lékařské komory, zda za konkrétní činnost lze, či nelze požadovat nebo dohodnout s pacientem určitou platbu, či nikoliv.

← Zpět na vydání

Upozornění na nové číslo Tempus Medicorum

Zadejte e-mailovou adresu, na kterou chcete dostávat upozornění na vydání nového čísla časopisu Tempus Medicorum.

Po potvrzení odběru bude adresa zařazena mezi příjemce upozornění.

Informace o zpracování osobních údajů