Jednota či nejednota
Česká lékařská komora hájí právo lékařů na soukromé podnikání a provozování privátních praxí a nechce, aby soukromí lékaři zůstali pouhou přechodnou epizodou na cestě transformace státních OÚNZ v oligarchy vlastněné monopoly.
Delegáti listopadového sjezdu ČLK přijali usnesení, že komora nesouhlasí s plány na rušení úhradové vyhlášky, seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, rámcových smluv se zdravotními pojišťovnami, dohodovacího řízení a vyhlášky o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tyto instituty je třeba trvale kultivovat, ale zachovat. Jejich existence je zárukou spravedlivého podnikatelského prostředí ve zdravotnictví, zárukou rovnosti úhrad a zachování dostupnosti kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro pacienty. Rušení a oslabování těchto institutů by nahrávalo možné korupci.
Sjezd rovněž uložil mně i představenstvu, abychom prosazovali jednotu soukromých lékařů, která bude hájit principy svobodného výkonu lékařského povolání.
Ve snaze plnit usnesení sjezdu a bránit soukromé lékaře jsem se během května dvakrát obrátil na představitele všech organizací zastupujících soukromé lékaře v dohodovacím řízení s pozváním na neformální diskusi, na které bychom společně přemýšleli o tom, jak budeme dále postupovat, jak budeme společně hájit soukromé lékaře, jejichž budoucnost je ohrožena.
Jednota soukromých lékařů dříve, než budeme zlikvidováni
Kolegové z Koalice soukromých lékařů mě požádali, abych upřesnil, v čem spatřuji ohrožení soukromých lékařů. Ve své odpovědi jsem mimo jiné zdůraznil, že i když o ohrožení soukromých lékařů hovořím delší dobu, tak boj za jejich záchranu jsem jako prioritu České lékařské komory patrně poprvé deklaroval na listopadovém sjezdu. Ohrožení budoucnosti soukromých lékařů jako svobodného povolání spatřuji například v poklesu zájmu mladých lékařek a lékařů o provozování soukromých praxí, v poklesu ekonomické profitability soukromých praxí i v nárůstu povinností nakládaných na bedra soukromých lékařů. Bezprostřední ohrožení představují aktivity velkých řetězců, kterým se daří ve svém zájmu ovlivňovat politická rozhodnutí včetně změn zákonů a podzákonných právních norem. Riziko pro soukromé lékaře představuje rozvolňování úhradových pravidel nebo plánované změny v dohodovacím řízení, jejichž cílem je minimalizovat náš vliv. Rizikem jsou rovněž útoky na integritu lékařského povolání například ze strany lékárenských řetězců, které by chtěly nahrazovat část lékařské péče.
Termín plánovaného setkání jsem volil tak, abychom již věděli, jak dopadne letošní dohodovací řízení. Na setkání jsem zval zástupce organizací, které se za soukromé lékaře –členy České lékařské komory – účastní dohodovacího řízení. Nepočítal jsem tedy s účastí stomatologů, kteří mají vlastní komoru a jejichž situace je do značné míry odlišná. Nezval jsem zástupce nelékařských profesí ani nemocnic a samozřejmě ani představitele Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, tedy lobbistickou organizaci zdravotnických řetězců, které soukromé lékaře ohrožují.
Musím s politováním konstatovat, že zájem o účast byl minimální a poté, co byla na stejný termín svolána Rada poskytovatelů, tedy poradní orgán ministra zdravotnictví, ve kterém s výjimkou lékařské komory předsedové ostatních velkých sdružení zasedají, ztratila porada v tomto termínu zcela smysl.
Lékařská komora, minimálně po dobu, kdy budu mít tu čest být jejím prezidentem, své stanovisko nezmění a bude dále, klidně i jen sama, hájit soukromé lékaře v České republice. Jednota soukromých lékařů a spolupráce všech organizací, které je zastupují, je však pro další přežití ambulantních lékařů jako svobodných drobných podnikatelů samozřejmě nezbytná, avšak k tomuto poznání řada z nás musí zřejmě teprve časem dospět. Stále doufám, že se dokážeme sjednotit dříve, než budeme zlikvidováni.
