Jak zajistit „uživatelsky přívětivý“ Evropský prostor pro zdravotní data

Návod na integraci intuitivního elektronického zdravotního záznamu

Klíčová sdělení

• Primární funkcí elektronického zdravotního záznamu (EHR) je podpora klinické praxe a požadavky Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) nesmějí tento účel ohrozit;
• Musejí být nastavena měřítka použitelnosti pro vyhodnocení efektivity, účinnosti a spokojenosti zdravotnických pracovníků s používáním EHR systému;
• Na trhu by měly být dostupné pouze „uživatelsky přívětivé“ a plně funkční systémy s tím, že základní „uživatelsky přívětivé“ funkce by měly být součástí EHR systémů bez nutnosti dodatečných nákladů;
• Je potřeba nastavit správný poměr mezi strukturovanými a nestrukturovanými daty na základě potřeb praktikujících lékařů;
• EHR systémy by měly předcházet opakovanému zadávání stejných dat a umožnit využití těchto dat pro více účelů v primárním i sekundárním použití;
• Nutnost implementace informačních standardů EHR na základě potřeb lékařů;
• Zlepšení použitelnosti EHR systémů v Evropě prostřednictvím automatického vyplňování (předvyplněná data) a automatizovaných řešení;
• Použití EHR a procesy identifikace a autentizace musejí být bezpečné a praktické;
• Musejí být zajištěna praktická řešení pro hlášení a řešení překážek při implementaci EHDS v reálném čase;
• Členské státy musejí zajistit financování implementace EHDS a „uživatelsky přívětivých“ EHR funkcionalit bez dodatečných nákladů pro zdravotnické pracovníky a poskytovatele zdravotní péče.

Úvod

Evropští lékaři vítají ustanovení nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS), která mají za cíl vytvořit „uživatelsky přívětivý“ a intuitivní elektronický zdravotní záznam (EHR), jenž povede ke snížení administrativní zátěže lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. CPME se obává zvýšení administrativní a ekonomické zátěže, kterou komplikované digitální nástroje kladou na zdravotnické pracovníky a zdravotnické systémy. Více času stráveného administrativou a statistikami znamená méně času s pacienty. Měly by být učiněny kroky k měření dokumentační zátěže, například pomocí metody NASA Task Load Index (NASA-TLX). Více „uživatelsky přívětivé“ a efektivní způsoby záznamu mohou zlepšit komunikaci s pacienty, omezit multitasking a časté přerušování činností během klinické praxe, čímž se zvýší spokojenost a ochota přijmout tyto změny ze strany zdravotnických pracovníků.
Evropští lékaři se obávají, že další povinností v oblasti správy dat pro výzkum, inovace a tvorbu politik v rámci nařízení EHDS mohou ještě více omezit čas věnovaný pacientům a zvyšovat ekonomickou a administrativní zátěž spojenou s digitalizací zdravotnictví. Hlavním cílem zdravotních služeb je pomáhat pacientovi. Volný text v klinických poznámkách je rychlý, efektivní a flexibilní a potřeba strukturovaných dat musí být zvážena s ohledem na zvýšenou pracovní zátěž a nižší efektivitu při zadávání údajů. Je nutné najít správnou rovnováhu mezi strukturovanými a nestrukturovanými daty na základě potřeb praktikujících lékařů.
Tato politika si klade za cíl prozkoumat právní koncept „uživatelsky přívětivého“ systému, jak je uveden v článku 12 nařízení EHDS a v příloze II, bodě 2.5 tohoto nařízení, které v EHR systému zakazují funkce, jež by nepřiměřeně zatěžovaly autorizovaný přístup a sdílení osobních elektronických zdravotních dat.
CPME apeluje na výrobce zdravotnického softwaru, aby přijali výzvu a uváděli na trh nebo do provozu pouze systémy elektronických zdravotních záznamů (EHR), které jsou ověřitelně „uživatelsky přívětivé“ a funkční. CPME dále vyzývá tvůrce politik a zákonodárce v Evropě, aby usilovali o EHR systém zaměřený na pacienta i zdravotnické pracovníky a odstranili z něj zbytečné administrativní a statistické povinnosti. Lepší EHR znamená lepší péči o pacienty.

Jak vytvořit „uživatelsky přívětivý“ EHR systém?

Evropští lékaři se zavazují přinášet řešení pro EHR systém, který bude intuitivní a uživatelsky přívětivý. V době, kdy se Evropská komise a členské státy připravují na implementaci EHDS, CPME zdůrazňuje klíčové aspekty snížení administrativní zátěže zdravotnických pracovníků, omezení vyrušování od práce a usnadnění adaptace na EHR systém:

A. Je potřeba nastavit měřítka použitelnosti k vyhodnocení efektivity, účinnosti a spokojenosti zdravotnických pracovníků s používáním EHR systému

1. K měření použitelnosti EHR systémů by měly být použity standardizované metriky, jako je System Usability Scale (SUS), National Usability Focused Health Information System Scale (NuHISS) nebo NASA Task Load Index (NASA-TLX). Většina EHR systémů byla vytvořena s cílem fakturace a statistického zpracování, přičemž uživatelé byli opomenuti. Studie ukazují, že EHR systémy si ve srovnání s jinými technologiemi nevedou dobře, přesto však lze zlepšením jejich použitelnosti snížit syndrom vyhoření zdravotnických pracovníků a frustraci z práce.

2. Hodnocení EHR systémů pro konkrétní prostředí by mělo probíhat co nejdříve, ideálně ještě před implementací a nejlépe před samotným výběrem systému. Vysoká míra použitelnosti mezi klinickými uživateli by měla být prioritou.

B. Základní „uživatelsky přívětivé“ funkce by měly být součástí EHR systémů bez dodatečných nákladů

3. Aby bylo možné považovat EHR systémy za „uživatelsky přívětivé“, považují evropští lékaři určité funkce za nezbytné pro přizpůsobení se novému způsobu fungování podle nařízení EHDS, aniž by tyto nepřiměřeně zatěžovaly přístup a sdílení elektronických zdravotních dat.

4. Výrobci systémů si nemohou účtovat dodatečné poplatky za základní „uživatelsky přívětivé“ funkce. Náklady jsou důvodem, proč nemocnice, poskytovatelé zdravotní péče a zdravotničtí pracovníci neimplementují nové funkce do svých systémů.

5. Za základní funkce všech EHR systémů CPME považuje:

a. Bezproblémová integrace s klinickým softwarem. EHR systémy by měly být navrženy tak, aby dokumentaci bylo nutné zadat pouze jednou, přičemž by následně docházelo k plynulé výměně a opětovnému použití informací mezi systémy s minimálním úsilím ze strany zdravotnických pracovníků. Evropští lékaři již nemohou nadále zadávat stejné údaje do různých EHR systémů (přepisování / duplicitní zadávání dat). Jde o neefektivní využití času, zvyšuje to administrativní zátěž i riziko chyb.
Tato interoperabilita by měla být hodnocena a testována koncovými uživateli, kteří jsou nejlépe schopni posoudit, zda je digitální nástroj použitelný a dobře integrovatelný s ostatními informačními systémy ve zdravotnictví.

b. Automatizované klinické kódování. EHR systémy by měly být schopny generovat automatické kódování potřebné pro agregaci dat, což umožní lékařům soustředit se na používání medicínského jazyka odpovídajícího jejich odborné přípravě. Úkoly související s kódováním a klasifikací by měly být prováděny systémem na pozadí, nejlépe automaticky a případně s podporou nástrojů AI, aby se snížila zátěž zdravotnických pracovníků spojená s kódováním a klasifikací.

6. CPME dále volá po možnosti automatického přepisu a přesného překladu zpráv. To může zdravotnickým pracovníkům usnadnit práci se zprávami při každém kontaktu s pacientem a současně zvýšit kvalitu dat a standardizaci zpráv, což je klíčové pro využití zdravotních dat v klinických rozhodovacích systémech nebo pro sekundární použití podle nařízení EHDS. Současné systémy přepisu však nejsou dostatečně vyspělé, a proto by tato funkce měla být volitelná, dokud nebude plně funkční. Původní jazyková verze by měla být pro zdravotnického pracovníka vždy dostupná.

7. Na evropské úrovni by mělo být vynaloženo úsilí na vývoj rozsáhlých jazykových modelů specifických pro klinickou dokumentaci s cílem zlepšit přepis, kódování a překlad. Evropské fondy na inovace v oblasti AI by mohly být hnací silou tohoto procesu, podporovat vývoj evropské umělé inteligence a snižovat závislost na Číně a USA.

C. Zadávání dat pouze jednou při možnosti jejich vícenásobného využití

8. Dokumentace léčebného plánu pacienta a jeho průběhu by měla být jednoduchá a přehledná. EHR systém by měl lékařům umožnit zadávat data pouze jednou pro zajištění kontinuity péče a dále umožnit jejich vícenásobné primární a sekundární využití, včetně fakturace a statistického vykazování, čímž budou sníženy požadavky na vkládání dat. Jakákoliv konverze dat mezi různými systémy musí být automatizovaná.

9. Lékaři by neměli být sběrači dat pro jiné uživatele a potřeby. Data pro sekundární využití by měla být generována ze strukturovaných primárních dat.

10. CPME vítá současné mezinárodní iniciativy zaměřené na plynulou konverzi dat a propojení různých IT terminologií pro uživatele. Evropští lékaři vyzývají k většímu zapojení IT organizací s cílem vytvořit společný jazyk na celosvětové úrovni.

D. Podpora implementace informačních standardů v EHR systému na základě potřeb lékařů

11. Informační standardy musejí být vyvíjeny zdravotnickými pracovníky na základě klinických potřeb a pokud možno sladěny s mezinárodními standardy. Když uznávaný multidisciplinární tým specialistů dospěje ke konsenzu ohledně toho, které klasifikace by měly být používány, které položky musejí být povinně strukturovány a u kterých zdravotních dat musí docházet k výměně mezi zdravotnickými informačními systémy, měli by mít výrobci povinnost tato data správně implementovat a sdílet v uživatelsky přívětivé podobě.

12. Lékaři se znalostmi v oblasti informatiky by měli být pověřeni zlepšováním informačního standardu dané lékařské specializace a zprostředkovávat dialog s praktikujícími kolegy prostřednictvím formálních komunikačních sítí, jakož i testování EHR systémů (např. implementací cyklu plánuj–dělej–kontroluj–jednej – „PDCA“). Čas strávený touto činností by měl být odpovídajícím způsobem finančně ohodnocen.

E. Zlepšení použitelnosti EHR systémů v Evropě pomocí automatického vyplňování (předvyplněných dat) a automatizovaných řešení

13. EHR systém by měl obsahovat jak strukturovaná, tak nestrukturovaná data, aby zdravotničtí pracovníci mohli do zdravotní dokumentace přidávat potřebné nuance. Zlepšení kvality dat v primárním použití bude mít pozitivní dopad i na sekundární využití dat, například při možném trénování nástrojů umělé inteligence na zaznamenaných textových popisech. Tam, kde je to možné, by mělo být implementováno automatické vyplňování údajů, které umožní automatické načítání dat z existujících systémů a vyplňování polí v EHR. Souhrn informací o pacientovi by měl být založen na datech z existujícího EHR systému.

14. Princip „pouze jednou“ (Once Only Principle – OOP) by měl být podporován v souladu s pravidly ochrany osobních údajů a právem pacienta na odmítnutí (opt-out), aby se zabránilo duplicitám a zbytečné administrativní zátěži vyplývající z povinností sekundárního využití dat podle nařízení EHDS, jako je komunikace popisů datových sad nebo zpřístupnění elektronických zdravotních dat subjektům pro přístup k datům o zdraví.

15. Výrobci zdravotnického softwaru musejí podporovat zdravotnické pracovníky a poskytovatele zdravotní péče automatizací tvorby a poskytováním popisů datových sad pro subjekty přistupující k datům o zdraví.

16. Povinnosti zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotní péče týkající se popisu datových sad a přenosu dat v rámci režimu sekundárního využití podle nařízení EHDS jsou vnímány jako administrativní zátěž odvádějící je od jejich primárního úkolu – diagnostiky a léčby pacienta.

17. S ohledem na současnou personální krizi ve zdravotnictví nesmí být cenný čas zdravotníků odčerpáván přípravou dat pro třetí strany, včetně těch, které sledují soukromé a komerční zájmy.

F. Procesy identifikace a autentizace musejí být bezpečné a praktické

18. Metody identifikace a autentizace zdravotnických pracovníků a pacientů v online EHR systémech musejí být robustní, jednoduché, rychlé a zároveň musejí poskytovat odpovídající úroveň zabezpečení pro ochranu osobních údajů relevantních pro klinické úkony v souladu s nařízením eIDAS.

19. Profesionální přístup do online EHR systémů musí být oddělen od osobního přístupu pacienta. Je nezbytné zajistit jasné oddělení rolí.

20. Identifikace a autentizace lékařů v online EHR systémech by měly vyvažovat potřebu integrity v konkrétním prostředí a bezpečnost digitálního nástroje s administrativní zátěží tohoto postupu. Je nutné zohlednit ochranné pomůcky, které zdravotničtí pracovníci používají při výkonu své praxe. Vícefaktorová autentizace, jako je otisk prstu nebo rozpoznávání obličeje, může být nepraktická při nošení rukavic, zástěr, masek, brýlí a/nebo kapucí.

21. Online EHR systém by měl poskytovat přístup ke všem funkcionalitám EHDS bez nutnosti dalších přihlášení, a to při zachování požadavků na bezpečnost a důvěrnost nezbytných pro zpracování citlivých osobních údajů, jakými jsou zdravotní záznamy. CPME podporuje koncepty jednotného přihlášení (SSO) a sloučení správy identit. Jednorázové celodenní přihlášení do online EHR systému by se mělo stát běžnou praxí, umožňující automatickou autentizaci národních komponent, jako jsou elektronické recepty, souhrny pacientů atd. To znamená, že relace by měla zůstat aktivní, dokud se zdravotnický pracovník neodhlásí, přičemž by nebyl narušen autentizační postup zamykání a odemykání systému v případě, že daný pracovník potřebuje během dne použít jinou pracovní stanici.

G. Nutnost zavedení praktických řešení pro hlášení a řešení překážek při implementaci v reálném čase

Nařízení o EHDS je speciální rámec, který vyžaduje plánování, přípravu a úzkou spolupráci zdravotnických pracovníků na národní, evropské a mezinárodní úrovni.
CPME vyzývá členské státy, aby na národní úrovni smysluplným a transparentním způsobem zapojily lékařské asociace do celého procesu implementace nařízení EHDS. Formální komunikační síť, složená z lékařů využívajících současné systémy elektronických zdravotních záznamů (EHR) a disponujících akademickými znalostmi informačních technologií (IT), by měla být součástí implementační strategie či roadmapy nařízení EHDS. Tato síť by měla být organizována podle lékařských specializací a využívána ke konzultaci při vývoji a zavádění EHR na národní úrovni. Doporučuje se úzká spolupráce této sítě s vedoucími lékařskými/klinickými informačními zmocněnci, pokud existují.
CPME dále vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že pokyny k implementaci nařízení EHDS pro členské státy budou jako klíčový ukazatel výkonnosti (KPI) zahrnovat smysluplné zapojení NMA během implementačního procesu.
Evropští lékaři rovněž navrhují vytvoření kontaktního bodu pro zdravotnické pracovníky, kde by mohli dobrovolně a přímo hlásit technické nedostatky související s implementací a aktualizací EHR systémů, Evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů (EEHRxF) a nařízení EHDS. Proces implementace by měl zahrnovat způsoby, jak strukturovaně a efektivně řešit problémy koncových uživatelů.
Právo hlásit problémy by se mělo vztahovat na použitelnost systému, nesoulad s požadavky EHDS na interoperabilitu včetně spolupráce mezi zdravotnickými pracovníky (tzv. bezproblémová integrace s klinickým softwarem) a nesprávnou funkčnost EHR systému. Toto právo by měli uplatňovat zdravotničtí pracovníci, kteří mají znalosti o požadavcích EHDS na interoperabilitu, tedy například vedoucí lékařští/kliničtí informační zmocněnci, pokud jsou ustanoveni.

Kompletní překlad celého dokumentu včetně odkazů naleznete na www.lkcr.cz