Delegáti sjezdu ČLK dali důvěru současnému prezidentovi. Viceprezident rezignoval

Hned v počátku se o překvapivý krok postaral ještě stávající viceprezident ČLK MUDr. Jan Přáda, jeden ze tří kandidátů na post prezidenta. Oznámil, že na svoji funkci rezignuje.

Důvodů, proč se k tomuto kroku rozhodl, uvedl několik. Zaprvé mu přijde žádoucí, aby se srovnalo funkční období prezidenta a viceprezidenta. Zadruhé by se díky tomuto kroku srovnaly podmínky pro volbu prezidenta a zatřetí zdůraznil, že by si měl následně prezident vybrat viceprezidenta, který by mu pomáhal naplňovat program, jenž si předsevzal.
„Prezident a viceprezident by měli fungovat v tandemu, a pokud tak nefungují, je potřeba respektovat samozřejmě názor prezidenta – není jiné východisko. Pozice viceprezidenta není mocenskou pozicí, nemá separátní program a už vůbec nemá být názorovou opozicí, nemá být cenou útěchy ani trafikou. Viceprezident má být pravou rukou prezidenta proto, aby mohl prezident naplňovat svůj program,“ řekl MUDr. Jan Přáda.
Setrvání ve funkci mu nedávalo smysl ani v případě, kdyby se ve volbách prezidentem nestal. 
„Sám jsem byl svědkem, kdy prezident a viceprezident kandidovali proti sobě a zůstali ve svých pozicích, a viděli jsme, že to následně vedlo ke ztrátě důvěry a totálnímu rozpadu spolupráce při dalším směřování komory jako jednotného celku. Osobně jsem navíc zažil, jaké to je, když se dva nejvyšší představitelé komory v určitých otázkách neshodují, a jistě to všichni zaznamenali, ať už mediálně, nebo bulvárně, a nedělá to naší organizaci dobře,“ dodal.

Zpráva prezidenta ČLK: Co se podařilo a nepodařilo

Úvodní částí programu sjezdu byla zpráva prezidenta ČLK MUDr. Milana Kubka o činnosti komory ve složitých domácích podmínkách i reprezentaci směrem do zahraničí, změny v digitalizaci, v právní činnosti, v informovanosti a ve vzdělávání, kde hraje komora důležitou roli. Zásadní je ale další směřování lékařů a potažmo celého zdravotnictví.
Počet členů ČLK se rok od roku zvyšuje. Roste zejména počet seniorů. Naopak trvale klesá množství soukromých lékařů. Tento trend s ohledem na snahu udržet lékaře jako svobodné povolání považuje prezident ČLK za znepokojivý.
„Svoji roli nepochybně sehrává postupující feminizace, kdy lékařky mají větší zájem o zkrácené pracovní úvazky a více je láká jistota zaměstnaneckého poměru. Rozhodující je však ekonomický tlak, kterému jsou soukromí lékaři vystaveni,“ uvedl MUDr. Milan Kubek.
Neopomněl se dotknout i úhradové vyhlášky, vývoje plateb za státní pojištěnce a představení mnoha akcí, které komora pořádala. Kompletní zpráva prezidenta ČLK je k dispozici v říjnovém čísle časopisu Tempus medicorum. 

Jedním z důležitých a mediálně atraktivním tématem je rozdělení kompetencí mezi lékaře a nelékařské profese. Podle Kubka je nutné sdílet stanovisko společně se Světovou lékařskou asociací, podle kterého lékaři jsou zdravotníci s nejvyšší kvalifikací. V současné době by však různé vlivové skupiny rády část kompetencí převzaly, ale odpovědnost už méně.
„Zdůraznil bych jeden zásadní rozdíl, a to mezi direktivně administrativním nařízením, že část činností lékařů převezme někdo jiný, a sdílením kompetencí vznikajících na základě dělby práce v rámci zdravotnických týmů. Vedoucí týmu na základě vlastní zodpovědnosti může rozhodnout, že část práce bude dělat někdo jiný, ale stále za to bere tu odpovědnost. V případě přenosu kompetencí už to ale celé běží mimo něj,“ varoval prezident ČLK s tím, že se mimo jiné na poli zdravotnictví vyrojili dva „soupeři“ lékařů, které není radno přehlížet. Těmi jsou Asociace provozovatelů lékárenských sítí a Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
Závěrem Milan Kubek shrnul, co se povedlo a nepovedlo. Nepovedlo se udržet výběrová řízení před uzavíráním smluv v ambulantní péči, což zrušila novela zákona č. 48/1995 Sb. Vyhláška o soudních znalcích je stále v rozporu se zákonem. Nepodařila se vložit vyšší právní ochrana zdravotníků do novely trestního zákoníku. Komory zřízené zákonem jsou stále považovány za lobbisty, zůstává rozdílná hodnota bodu v úhradové vyhlášce, naopak není zákon o odměňování zdravotníků, a nakonec změny ve specializačním vzdělávání lékařů jsou spíše kosmetické.
Co se povedlo? Kromě výše zmíněných negativ podle Kubka komora funguje a poskytuje svým členům potřebný servis.
„Když něco funguje, tak všichni máme tendenci to brát jako samozřejmost. Není to ale samozřejmost a já děkuji všem, kdo se na tom podílejí. Komora je ekonomicky stabilizovaná, daří se nám udržovat tradice lékařského stavu, žije Dům lékařů jako multifunkční školicí centrum, komora je schopná pomáhat lékařům v nouzi, když je to potřeba, a funguje Sekce mladých lékařů,“ doplnil.
Celý dopolední blok uzavřelo odsouhlasení zpráv revizní komise ČLK, Čestné rady ČLK, Vědecké rady ČLK a Sekce mladých lékařů. Všechny jsou k dispozici v listopadovém čísle časopisu Tempus medicorum.

Volba prezidenta a nového představenstva

Po odsouhlasení zprávy o plnění rozpočtu a hospodaření za rok 2025 a návrhu rozpočtu pro rok 2026 následovala očekávaná volba prezidenta. O tento post se ucházeli celkem tři kandidáti – MUDr. Milan Kubek, MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D., a MUDr. Jan Přáda.
Každý z účastníků se představil a následovalo první kolo hlasování. V něm získal dosavadní prezident Milan Kubek 159 hlasů, Mrozek 97 hlasů a Přáda 72 hlasů. První dva jmenovaní tak postoupili do druhého kola, kde už zvítězil Milan Kubek se 177 hlasy. Za ním skončil Zdeněk Mrozek se 146 hlasy.

„Děkuji všem delegátům a děkuji i oběma vyzyvatelům za férový způsob boje, protože diskuse byla velmi věcná a ani jeden z nás se nesnížil k osobním útokům. Představili jsme myslím Českou lékařskou komoru veřejnosti v nejlepším světle. A já vám všem za to děkuji, protože autoritu komora potřebuje k tomu, aby vás a ostatní členy mohla hájit. Ještě jednou děkuji za důvěru a budu dělat vše pro to, abych ji nezklamal,“ uvedl po zvolení staronový prezident Milan Kubek.
Původně si delegáti na návrh Jana Přády odhlasovali, že po volbě prezidenta si rovnou zvolí i viceprezidenta. Nakonec ale hlasování revokovali a volba viceprezidenta proběhne až na dalším řádném sjezdu komory za rok.
Kromě prezidenta rezignovalo také celé představenstvo, proto muselo být zvoleno nové. Volba proběhla mandátovým způsobem podle krajů se zachováním stávajícího počtu delegátů za jednotlivý kraj. Zvoleni byli: za Prahu Milan Trojánek, Kamila Nouzová a Pavel Lindovský, Středočeský kraj MUDr. Miroslava Aszalayová, Jihočeský kraj MUDr. Ota Mach, Plzeňský kraj MUDr. Petr Jehlička, Pardubický kraj MUDr. Milan Ševčík, Ústecký kraj MUDr. Michal Zeman, Karlovarský kraj MUDr. Václav Joza, Královéhradecký kraj MUDr. Marie Svobodová, Liberecký kraj MUDr. Jan Mečl, Kraj Vysočina MUDr. Karel Dvorník, Jihomoravský kraj MUDr. Petr Lokaj a MUDr. Roman Dvořák, Olomoucký kraj MUDr. Milan Brázdil, Zlínský kraj MUDr. Jan Píštěk, Moravskoslezský kraj MUDr. Martin Sedláček a MUDr. Eva Dostalíková.

Právní okénko a úhradová vyhláška

Nedělní ráno 9. listopadu začalo právnickým okénkem, kde advokát JUDr. Jan Mach představil lékařům změny v zákonech. Dotkl se nejen novely zákona o zdravotních službách, ale také sankcí za „poplatky“ nebo některých nálezů Ústavního soudu.
Do budoucna navrhl usilovat o několik důležitých bodů v právní oblasti. Třeba o zachování rámcových smluv, které jsou podle něj velmi důležité především pro soukromé lékaře, aby je chránily před zvůlí zdravotních pojišťoven. Dále je podle doktora Macha nezbytné bránit jakékoliv „soutěži o ceny péče“ prostřednictvím zachování seznamu zdravotnických výkonů, usilovat o maximální eliminaci omezování úhrad péče i cestou Ústavního soudu či trvat na dodržování evropských i českých předpisů o době práce a odpočinku.
Z hostů přišel mezi lékaře náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., podle kterého z hlediska infekčních onemocnění nejsme v krizové situaci. Máme ale opravdu intenzivní problém s problematikou demografického stárnutí a dále s nárůstem nákladů.

„Když se podíváme na úhradovou vyhlášku pro rok 2026, tak vidíme částku 560 miliard korun z veřejných rozpočtů, respektive z rozpočtů zdravotních pojišťoven, které by měly být dedikovány na zdravotní péči. Netvrdím, že je to částka vysoká. Možná, že ani nedostačuje všem potřebám, které české zdravotnictví má. Máme poměrně silnou otázku centrové péče, vůbec nových technologií, které vstupují do systému,“ řekl náměstek Bodnár. Co ale s tím?
„Myslím, že před námi stojí napjatá doba, ve které se budeme muset dohodnout a najít jasnou strategii nejen na deklaratorní vymezení problémů, ale i na jejich řešení. Budeme rádi, když VZP bude diskutovat s vámi odborníky nejen při hledání řešení, která známe, ale i na jejich implementaci,“ doplnil.
Prezident Milan Kubek reagoval tím, že se nejspíše nevyhneme navýšení zdravotního pojištění. Co ho k tomu vede? „V České republice vydáváme 8,8 procenta HDP na zdravotnictví. Průměr EU je 10,2 procenta. Zhruba nám chybí 100 miliard korun, abychom dosáhli této hladiny. Není mnoho opatření, kterými je možné dostat do zdravotnictví velké peníze. Těch cest není mnoho. Samozřejmě zákonitě bude digitalizace, bude se spousta věcí ve zdravotnictví měnit, ale to peníze ani lékaře nenamnoží. Jednou z cest je navyšovat platby za státní pojištěnce, ale asi ani to nebude z dlouhodobého hlediska stačit, protože každá vláda, která to bude dělat, bude zároveň čelit kritice, že se zvyšuje schodek státního rozpočtu. Opravdu velké peníze lze do zdravotnictví dostat tak, že budou více platit všichni,“ vysvětlil prezident ČLK.
Jeho přítomnost samozřejmě vyvolala především zájem o další vývoj úhradové vyhlášky, ke které měla prezentaci advokátka a členka právního týmu ČLK MUDr. Mgr. Dagmar Záleská. Zdůraznila, že naprostou nezbytností je zachovat úhradovou vyhlášku jako garanci dodržování cenově regulačních principů. Dále mezi cíle zařadila zachování dohodovacího řízení jako transparentního způsobu jednání o úhradové vyhlášce.
Prezident Milan Kubek následně ještě vyvrátil tezi, která tvrdí, že by mělo dojít k odpolitizování zdravotních pojišťoven. „Zní to na první pohled demokraticky, co to ale znamená ve skutečnosti? Dnes jsou ve správních radách pojišťoven politici, kteří se nám musí zodpovídat. Když budou orgány odpolitizované, tak budou do správních rad nominovat své zástupce ti největší plátci. Nebude to paní Nováková, ale velké koncerny, jejichž cílem bude pouze to, aby bylo zdravotní pojištění co nejnižší, nebo ti, kteří přímo podnikají ve zdravotnictví, či ti, co jsou ještě více nebezpeční, protože budou prosazovat své zájmy,“ varoval prezident Kubek.

Nastupující digitalizace

Vývoj v oblasti elektronizace zdravotnictví popsal ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Bc. Petr Foltýn. Jednotlivé důležité nástroje, na kterých se v současnosti pracuje, popsal v rozsáhlém rozhovoru, který vyšel v zářijovém časopise Tempus medicorum.
Nyní je spíše důležité, jestli se udrží kontinuita procesu, implementace a reálné využití, které by mělo nastat postupně v letech 2026 až 2030. „Jednou z výzev, kterou jsme řešili se stávajícím ministrem a doufám, že i s nastávajícím, je zachování kontinuity. Jedním z největších rizik je, že dojde k vyhoření týmu a neprosadí kompletní priority v podobě náběhu digitalizace a došlo by k jeho přerušení,“ uvedl ředitel Foltýn s tím, že potvrdil soulad s kritérii digitalizace zdravotnictví, která následně zmínil prezident ČLK Milan Kubek.
„Jako lékaři máme poměrně jednoduchá kritéria, kterými se snažíme veškeré digitalizační procesy posuzovat. Měly by nám usnadňovat práci, zlepšit kvalitu poskytované péče, snížit administrativu, abychom měli více času na pacienta, a jestliže nám přinesou vyšší náklady, tak by je měl někdo kompenzovat,“ upřesnil Kubek.
Aby aplikace a nástup digitalizace mezi lékaře proběhl co nejhladší cestou, rýsuje se možná spolupráce Národního centra elektronického zdravotnictví s Českou lékařskou komorou v rámci specializačního vzdělávání, které komora zajišťuje a nabízí.
Celý sjezd skončil odhlasováním navržených usnesení.