Co udělala komora pro lékaře v oblasti práva

Pokud by stížnosti na odbornost, etiku, případně porušení pacientských práv měla řešit státní správa, jako je tomu u nelékařských zdravotnických profesí, které nemají profesní komoru, patrně by nebylo možno předpokládat, že tuto funkci bude plnit s takovým pochopením pro výkon lékařské profese, jako ji plní členové zvolení samotnými členy komory. Konečně, profesní spolky klinických psychologů, klinických logopedů, fyzioterapeutů, zrakových terapeutů, ergoterapeutů, adiktologů a některých dalších se domáhají vzniku vlastní profesní komory zřízené zákonem. Tuto funkci, kdy komora nahrazuje při řešení stížností na lékaře úředníky-orgány státní správy, lékaři často nedoceňují.

Komora trvale prosazuje profesní zájmy svých členů

• Komora podpořila akce „Děkujeme, odcházíme“ a „Nebuď mýval“, které vedly k výraznému zvýšení platů a mezd lékařů pracujících v ústavních zdravotnických zařízeních.
• Do nového zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování se podařilo
  v rozporu s tím, jak maligní definice pojmu lege artis byla navržena ministrem Julínkem, prosadit novou definici lege artis, tedy náležité odborné úrovně poskytování zdravotních služeb, která je velmi příznivá pro lékaře a ze které musí soudy při hodnocení práce lékařů vycházet.
• Do téhož zákona se podařilo prosadit prolomení povinné mlčenlivosti lékařů, pokud potřebují použít informace pro svou obhajobu v trestním řízení nebo obranu proti žalobám. Lékař tak může i bez souhlasu pacienta předat kopii jeho zdravotnické dokumentace svému znalci i komoře a může použít informace, které by jinak podléhaly povinné mlčenlivosti, potřebné pro jeho obhajobu nebo obranu proti žalobě. Takové ustanovení před přijetím zákona neexistovalo a ani nebylo v návrhu zákona, bylo prosazeno na podnět České lékařské komory.
• Zástupce komory se zúčastnil jednání pléna Ústavního soudu, které skončilo nálezem Pl. ÚS 1/1, ve kterém byla obhájena definice lege artis (včetně dovětku „s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“) a prosazeno zrušení povinných přeregistrací nestátních zdravotnických zařízení, tedy soukromých lékařů. Tento nález prostřednictvím skupiny senátorů iniciovala Česká lékařská komora.
• Komora iniciovala u senátorů návrh na zrušení úhradové vyhlášky na rok 2013, který vyústil v nález pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 19/13 k úhradovým vyhláškám a regulacím a limitům úhrad. Tento klíčový nález je stále platný a je významným argumentem při jednání se zdravotními pojišťovnami, které tento nález rovněž zavazuje. V několika dalších nálezech Ústavní soud potvrdil stálou platnost tohoto klíčového nálezu. Vyplývá z něho, že pokud právní předpis stanoví podmínky pro odměňování za určitou zdravotní službu, byť soukromému subjektu, nelze je stanovit tak, aby na ně soukromý subjekt doplácel nebo aby neumožňovaly tvorbu přiměřeného zisku.
• Oproti navrhované původní definici bezúhonnosti lékaře, která vycházela z toho, že i trestný čin spáchaný z nedbalosti při výkonu lékařského povolání vylučuje lékaře z výkonu povolání až do zahlazení trestu, prosadila komora definici bezúhonnosti tak, že za bezúhonného se považuje lékař, který nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při výkonu lékařského povolání k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Tato definice je nyní návrhem novely zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ohrožena a bude třeba usilovat, aby nedošlo k její nežádoucí změně v neprospěch lékařů a dalších zdravotníků.
• Komora trvale usilovala o kultivaci znalecké činnosti ve zdravotnictví, pokud znalec posuzuje správnost či nesprávnost odborného postupu lékaře. Podařilo se prosadit i v judikatuře, že je vždy třeba posuzovat případ z pohledu tzv. ex ante, tedy jak se stav jevil v době, kdy bylo rozhodováno o dalším postupu, a jaké informace v té době lékař měl, nikoli z pohledu tzv. ex post, kdy výsledek je již znám. Rovněž komora prosadila, že znalec lékařských oborů podle zákona musí být držitelem osvědčení České lékařské komory pro znaleckou činnost. Bohužel prováděcí vyhláška je zatím v rozporu se zákonem a nepředpokládá vydání tohoto osvědčení jako podmínku pro výkon znalecké činnosti v lékařských oborech, o čemž je jednáno s ministrem spravedlnosti.
• V segmentu ambulantní specializované péče komora na základě plných mocí od lékařů získala poměrně silnou pozici v dohodovacím řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotních služeb včetně limitů a regulací. Na základě toho může v tomto dohodovacím řízení prosazovat zájmy ambulantních lékařů.
• Podařilo se ve spolupráci s poslanci zabránit přijetí zákona o univerzitních nemocnicích, který tak, jak byl navržen, byl považován za nevhodný a nevýhodný pro lékaře.
• Podařilo se zabránit kartelové dohodě zdravotních pojišťoven o rušení menších nemocnic či jejich nucené přeměně na léčebny pro dlouhodobě nemocné. Tomuto komora zabránila poukazem na zákaz kartelových dohod v době, kdy to aktuálně hrozilo v roce 2012. Nyní však toto nebezpečí vzniká znovu a usiluje se o zrušení některých menších nemocnic nebo jejich převod na léčebny pro dlouhodobě nemocné bez ohledu na zkušenosti, které vznikly, pokud jde o kapacity lůžkových zdravotnických zařízení v souvislosti s pandemií covidu-19.
• V rámci nového trestního zákoníku se podařilo na podnět komory prosadit přísnější trestní sazby za trestné činy proti životu a zdraví zdravotnických pracovníků v porovnání s trestnými činy, pokud jsou spáchány proti jiným osobám. Pokud jde o trestný čin vraždy, ublížení na zdraví a nebezpečné vyhrožování, je ochrana zdravotníků postavena na roveň ochrany úředních osob, ač zdravotníci nejsou úředními osobami. Nadále se komora snaží prosadit, aby také pouhý fyzický útok na zdravotníka ve službě nebo pro výkon služby byl považován za trestný čin se stejnou trestní sazbou jako útok na úřední osobu.
• Komoře se podařilo ve spolupráci s Lékařským odborovým klubem a se Sekcí mladých lékařů zajistit, aby Parlament zrušil novelu zákoníku práce o další přesčasové práci ve zdravotnictví.
• Komora pořádá vzdělávací konference na etická a komunikační témata na vysoké odborné úrovni za účasti předních odborníků jednotlivých oborů a vydává o nich pravidelně sborníky, jejichž obsah je vysoce ceněn. Již patnáctý rok komora pořádá pro zájemce z řad lékařů Univerzitu medicínského práva.
• Komora prosadila, že lékaři na rozdíl od všech ostatních zdravotníků mají uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami nikoli na dobu určitou, kdy musí posléze poskytovatel zdravotní služby usilovat o obnovení smlouvy nebo o smlouvu na další období, ale na dobu neurčitou, tedy trvalý smluvní vztah.
• Komora vydala Doporučení č. 1/2010 k postupu při přechodu z intenzivní péče na péči paliativní a toto doporučení se stalo základem nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 7. 2023
  sp. zn. I. ÚS 1594/22 a na základě toho byla rovněž zamítnuta žaloba proti poskytovateli zdravotních služeb. Na základě některých poznatků z odůvodnění tohoto nálezu vydala v současné době, v roce 2026, komora nové doporučení pro postup při přechodu z péče intenzivní na péči paliativní, které i s ohledem na závaznost nálezu Ústavního soudu bude vodítkem pro řešení případných žalob na lékaře, a pokud se lékař bude doporučení držet, bude tím právně chráněn.
• Komora trvale vydává prostřednictvím své Vědecké rady odborné posudky odborných komisí Vědecké rady ČLK, a to bezplatně pro lékaře, kteří jsou trestně stíháni nebo žalováni a přejí si, aby byla expertně posouzena správnost jejich postupu. V celé řadě případů právě tyto odborné posudky Vědecké rady ČLK zabránily kriminalizaci lékařů nebo úspěšným žalobám proti lékařům. Význam odborných posudků Vědecké rady ČLK byl vyjádřen i nálezem Ústavního soudu II. ÚS 2660/24, kdy Ústavní soud vytkl obecným soudům, že nevzaly v úvahu posudek odborné komise Vědecké rady ČLK.
• Komora trvale usiluje na základě principu krajní úlohy trestní represe, aby trestní stíhání lékařů bylo nahrazeno disciplinárním řízením v případech, kde to připadá v úvahu. Na základě toho přijala rovněž novelu disciplinárního řádu, podle které, pokud je případ postoupen policií, státním zastupitelstvím nebo soudem, nemůže být promlčen a bude vždy projednán, aby nemusel být projednáván v trestním řízení. Současně přijala novelu stavovského předpisu o odborných posudcích Vědecké rady ČLK, která se snaží zrychlit vydávání odborných posudků a současně ve své preambuli vysvětlit soudům princip a důvody vydávání těchto posudků.