Co nás (možná) čeká?

Na listopadovém sjezdu komory jsem varoval, že v této asociaci nám vyvstal silný a nebezpečný soupeř ohrožující samotnou existenci soukromých lékařů v České republice. Nyní je již jasné, že jsem měl bohužel pravdu.

Delegáti komorového sjezdu v reakci na současnou situaci schválili mimo jiné i toto usnesení: „Česká lékařská komora nesouhlasí s plány na rušení úhradové vyhlášky, seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, rámcových smluv se zdravotními pojišťovnami, dohodovacího řízení a vyhlášky o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tyto instituty je třeba trvale kultivovat, ale zachovat. Jejich existence je zárukou spravedlivého podnikatelského prostředí ve zdravotnictví, zárukou rovnosti úhrad a zachování dostupnosti kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro pacienty. Rušení a oslabování těchto institutů by nahrávalo možné korupci.“
V současnosti se zdá, že Ministerstvo zdravotnictví nezamýšlí přímo zrušení seznamu zdravotních výkonů ani úhradové vyhlášky, ale přesto plánuje zásadní změny v systému dohodovacího řízení o úhradách, kterými podle dostupných informací hodná oslabit pozici soukromých lékařů v soutěži s velkými zdravotnickými řetězci. Za frázemi o tzv. skutečné konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, stejně tak jako za tezemi o oslabování role Ministerstva zdravotnictví při nastavování úhrad za péči prostřednictvím úhradové vyhlášky a seznamu zdravotních výkonů a o upřednostňování dohod mezi poskytovateli a pojišťovnami se neskrývá nic jiného než podpora zdravotnických řetězců, které nejprve ekonomicky zlikvidují soukromé lékaře nabídkou pro pojišťovny lákavých dumpingových cen, aby si poté tyto monopoly zdravotnictví rozparcelovaly. Pomůže jim k tomu nejenom ministr zdravotnictví, ale také dosazování svých lidí do správních a dozorčích rad pojišťoven. Za dva tři roky může být se soukromými lékaři v České republice konec.

Dohodovací řízení čeká podle ministerstva zásadní změna

„České zdravotnictví stojí na prahu změny v systému financování. Tradiční každoroční přetahovanou o procenta v dohodovacím řízení má nahradit dlouhodobý rámec a jasná strategie.“ Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví to potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle prezidenta Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) Šimona Tomana má změna potenciál skoncovat s nejistotou, která dusí investice do inovací. Debata se tak změní z prostého objemu peněz na to, co za ně pacient skutečně dostane.
Dosavadní praxe vyjednávání o úhradách připomínala podle Tomana spíše adrenalinový sport než koncepční řízení resortu. Každý rok stejný scénář: segmenty poskytovatelů se u jednoho stolu přou s pojišťovnami, o kolik procent si další rok polepší. Pro soukromé poskytovatele (myšleno řetězce – poznámka redakce), kteří tvoří páteř mnoha odborností, je však tento krátkodobý horizont těžko udržitelný.
Toman na summitu otevřeně popsal realitu, které čelí jeho kolegové, a to je chybějící výhled. „Každý podnikatel, ať už ve zdravotnictví, nebo kdekoliv jinde, ví, že to nejhorší pro podnikání je často nepředvídatelné podnikatelské prostředí,“ upozornil. Podle něj má neustálá změna úhrad v jednotlivých segmentech drtivý dopad na schopnost českého zdravotnictví inovovat. Pokud poskytovatel netuší, jaká bude realita za dva roky, logicky se zdráhá investovat miliony do moderních přístrojů či nových metod.
Toman proto volá po dlouhodobém rámci, který by nebyl jen o penězích, ale i o struktuře péče. „Pokud bude prostor pro dohodu, tak my ho rozhodně chceme využít,“ dodal s tím, že asociace vnímá silný signál z ministerstva, že se časy mění.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mu dal za pravdu. Resort pod jeho vedením už začal testovat nové pojetí dohodovacího řízení v pilotním režimu, a to i přesto, že legislativní ukotvení reformy se teprve připravuje. Zpětná vazba je podle ministra už nyní velmi pozitivní.
Ministerstvo chce do systému vnést „nový mindset“. Už nemá jít jen o to, kolik peněz do systému přiteče, ale jaká je jejich protihodnota. Vojtěch zdůraznil, že díky novým sadám dat má stát konečně nástroje k tomu, aby mohl jít skutečně do hloubky problému.
Vize ministerstva se inspirovala u státního rozpočtu – tedy zavedením střednědobého výhledu. I když exaktní úhrady zůstanou kvůli ekonomické cykličnosti plánovány na rok dopředu, celkový směr má být zřejmý na léta dopředu.
„Pokud třeba poskytovatelé investují do inovací, měli by mít výhled, jak ta péče bude hrazena, protože těžko se plánují investice, když nevíte, co bude za dva roky,“ vysvětlil Vojtěch.
Tento přístup kvituje i Toman. Pro soukromé kliniky a lékaře je zásadní vědět, které oblasti stát považuje za prioritní. „Pokud si řekneme, že cílem je domácí péče nebo posílení jednodenní chirurgie, tak my díky tomu budeme vědět, že nám úhrady třeba za rok neklesnou o pár procentních bodů,“ dodal.
Reforma dohodovacího řízení by měla být v budoucnu detailněji upravena i v zákoně. Do té doby však ministerstvo sází na dialog a data. Jasný vzkaz ze summitu zní: doba, kdy se „hasily požáry“ a peníze se rozdělovaly podle toho, kdo víc křičí, končí. Nastupuje éra, kde mají hlavní slovo data, efektivita a především dlouhodobá strategie, která více otevře dveře inovacím do systému.

ASPZS chce posílení kompetencí nelékařů

Zdravotníci umějí víc, než jim systém dovolí. Současné nastavení kompetencí zdravotníků neodpovídá realitě a dopadá především na pacienty. Na kulatém stole ASPZS to řekl její prezident Šimon Toman. Zdravotnictví podle něj naráží na limity, které nejsou jen otázkou financí nebo počtu lidí, ale i nastavení rolí jednotlivých profesí. Reforma kompetencí proto patří mezi klíčové priority, bez nichž se systém neposune.
„Potřebu reformy kompetencí vidíme v našich provozech každý den. A bohužel to ve svém důsledku pociťují především pacienti – v podobě dlouhých čekacích dob, omezené dostupnosti péče i pomalejšího rozvoje moderních forem jejího poskytování,“ upozorňuje Toman.
Současné rozdělení kompetencí podle ASPZS neodpovídá reálnému fungování zdravotní péče a brání tomu, aby systém efektivně využíval kapacity, které už má k dispozici.
Reforma má přinést změnu, jež nebude stát na navyšování počtu zdravotníků, ale na lepším využití jejich odbornosti. „Lepší využití kapacit, odbornosti a schopností lidí, které ve zdravotnictví máme, může významně pomoci při řešení personální krize,“ říká Toman.
Na kulatém stole vystoupili zástupci zakládajících členů asociace. Předseda představenstva skupiny AGEL Michal Pišoja, generální ředitelka EUC Jana Thomas Cílková, Group Treasury Director FutureLife Viktor Szabó, generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková, ředitel rozvoje a inovací AKESO František Vlček a prezident ASPZS Šimon Toman.
Cílem je nastavit systém tak, aby každý zdravotník dělal, na co je nejlépe připraven. Ve výsledku to přinese nejen vyšší efektivitu, ale i menší přetížení personálu a lepší dostupnost péče pro pacienty.
Změna, která už teď naráží na odpor. Přestože konkrétní podoba reformy ještě neexistuje, již nyní se proti ní zvedá vlna nevole. „Ještě předtím, než Ministerstvo zdravotnictví představilo konkrétní podobu návrhu, se ozývají kritické hlasy, které přípravu reformy zbytečně komplikují a snaží se vyvolávat obavy z jejích dopadů,“ míní Toman.
Více pravomocí sestrám. Triáž i zapojení do výzkumu. Hlavní sestra ČR představuje plán na rozšíření kompetencí.
K plánům nahrazovat práci kvalifikovaných lékařů méně kvalifikovanými zdravotníky, jejichž práce je lacinější, se rovněž vyjádřili delegáti podzimního sjezdu ČLK usnesením, že: „Česká lékařská komora upozorňuje na zásadní rozdíl mezi sdílením kompetencí v rámci zdravotnických týmů vedených lékaři, které považuje za zcela správné, a převodem kompetencí z lékařů na nelékařské zdravotnické pracovníky, jenž je motivován snahou ušetřit peníze na úkor kvality poskytované zdravotnické péče a bezpečnosti pacientů, se kterým ČLK nesouhlasí.“
ASPZS prosazuje nahrazování lékařů jinými zdravotníky, pravděpodobně s cílem ušetřit na mzdách. A ministr Adam Vojtěch takové riskantní experimenty dokonce označuje za svoji prioritu. „Inspiraci lze hledat v zahraničí, kde jen obtížně najdeme systém s tak omezenými kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků, jako je tomu dnes v České republice,“ uvádí Toman. Debata o kompetencích je součástí širší snahy Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb posílit roli soukromého sektoru (rozuměj řetězců – poznámka redakce) v českém zdravotnictví.
„Členové naší asociace se ročně postarají o více než dva miliony pacientů a zaměstnávají přes 25 tisíc osob; tisíce lékařů a více než 14 tisíc nelékařských zdravotnických pracovníků. Pokrývají přitom celé spektrum péče a v řadě moderních forem jejího poskytování stojí v popředí,“ podtrhuje Toman.
Od svého vzniku se asociace zapojila do řady jednání se státní správou i odbornou veřejností. Působí v pracovních skupinách Ministerstva zdravotnictví, posiluje svou roli v dohodovacím řízení a spolupracuje i s dalšími organizacemi včetně Hospodářské komory ČR.
Ambicí je sjednocovat hlas soukromého sektoru (rozuměj řetězců – poznámka redakce) a být partnerem při přípravě reforem, nikoliv jejich odpůrcem. „Nejsme asociace, která jen kritizuje, blokuje nebo brání změnám. Naopak. Víme, že reformy jsou potřeba, a nechceme jim stát v cestě,“ doplňuje Toman.
Reforma kompetencí zapadá do širšího rámce tří hlavních priorit asociace: dostupnosti, udržitelnosti a kvality zdravotní péče. Ty reagují na dlouhodobé výzvy systému, mezi něž patří stárnutí populace, rostoucí náklady i nedostatek personálu.