Těhotenství v době epidemie obezity: co ukazují nová data?

Jako první vystoupila se svojí prezentací analytička zdravotních registrů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Mgr. Jitka Jírová a zabývala se především epidemiologií obezity v těhotenství v České republice v širším kontextu populačního vývoje a celkové situace BMI (body mass index) v populaci. Nejdříve přiblížila hlubší demografické souvislosti, zejména pokles počtu narozených dětí (graf 1) a změny plodnosti, které zvyšují význam zdravotního stavu rodiček pro budoucí populaci. „Obezita a nadváha jsou v České republice velmi rozšířené – v dospělé populaci se týkají přibližně poloviny žen a téměř dvou třetin mužů, přičemž jejich podíl dlouhodobě roste,“ upřesnila Mgr. Jitka Jírová. Prezentace popsala dále zdroje dat o BMI, zejména evropská šetření a národní zdravotnické registry, se zvláštním důrazem na nově sbíraná data z Národního registru reprodukčního zdraví. „První předběžná data o BMI v 1. trimestru těhotenství ukazují, že 42 procent rodiček vstupuje do těhotenství s nadváhou nebo obezitou (graf 2). Jsou popsány rozdíly podle věku, vzdělání, parity, regionu i typu zdravotnického zařízení, které ukazují na sociální i geografické nerovnosti. Analýza dále sleduje vztah BMI k průběhu těhotenství a porodu, včetně gestačního stáří, porodní hmotnosti dítěte a způsobu porodu. Vyšší BMI je spojeno s vyšším podílem císařských řezů a předčasných porodů. Výrazně roste také riziko závažných těhotenských komplikací, jako je preeklampsie, hypertenze a gestační diabetes, zejména u obézních žen (graf 3),“ upozornila analytička Jírová. Závěrem zdůraznila potřebu dalšího rozvoje sběru dat a hlubší analýzy dopadů mateřské obezity na zdraví matek, novorozenců i dětí v pozdějším věku. Obezita v reprodukční medicíně Výrazný nárůst prevalence obezity v posledních desetiletích se promítá i do oblasti reprodukční medicíny. Podle MUDr. Hany Višňové, Ph.D., z Kliniky asistované reprodukce v Praze IVF CUBE, rozsáhlé populační studie potvrzují, že obezita snižuje pravděpodobnost spontánního otěhotnění a významně negativně ovlivňuje reprodukční zdraví ženy i muže. „U žen je spojena s poruchami ovulace, menstruačního cyklu, poruchami implantace embrya, s vyšším rizikem časných i  pozdních těhotenských ztrát, s vyšším rizikem vrozených vývojových vad, těhotenských komplikací a nepříznivými perinatálními výsledky. U mužů obezita zhoršuje spermatogenezi, hormonální rovnováhu i sexuální funkce,“ vysvětlila MUDr. Višňová. Obezita podle ní také významně komplikuje péči o neplodné páry. Úspěšnost léčby neplodnosti u obézních párů je prokazatelně snížena ve srovnání s neobézní populací, klesá efektivita hormonální léčby, obezita u žen i mužů snižuje počty a kvalitu zárodečných buněk a násobně se zvyšují rizika komplikací při využití metod asistované reprodukce. „Při vyšších stupních obezita dokonce léčbu metodami asistované reprodukce zcela znemožňuje,“ dodala. Prezentace dále shrnula patofyziologické mechanismy působení obezity na reprodukční osu žen i mužů, uvedena byla klinická i medicínsko-technická úskalí léčby neplodnosti u obézních párů a důsledky pro potomstvo počaté obézními rodiči. Na závěr MUDr. Višňová zdůraznila potřebu časné prevence poruch plodnosti a zvýšení povědomí o ochraně reprodukčního zdraví. „Musíme jako reproduktologové volit komplexní přístup. Musím apelovat na snížení obezity u ženy i muže i s ohledem na počaté dítě při asistované reprodukci. Bohužel často jsme pod velkým časovým tlakem, protože průměrný věk pacientů, kteří vyhledávají lékařskou pomoc s otěhotněním, je okolo 36 let, takže se dostávají do životního stadia, kdy začínají tikat biologické hodiny a  klesá kvalita vajíček i jejich počet,“ upozornila MUDr. Višňová.

Promítnutí obezity v těhotenství na potomky Dětem, a konkrétně dětské obezitě jako chronickému onemocnění (ABCD) s multifaktoriální etiologií zahrnující genetické, prenatální, environmentální i behaviorální faktory, se pak ve své přednášce věnoval pediatr a primář dětského oddělení v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Jan Boženský, MBA. Upozornil na závažné zdravotní, psychosociální a neurovývojové dopady obezity, včetně strukturálních a funkčních změn mozku u dětí a dospívajících, doložených zobrazovacími studiemi. „Důkazy z oblasti vývojového programování (DOHaD) ukazují, že obezita matky v těhotenství se prostřednictvím metabolických a epigenetických mechanismů mezigeneračně přenáší na potomky a je spojena s trvalými strukturálními a funkčními změnami mozku, zejména v oblastech regulujících příjem potravy, sebekontrolu a emoční chování,“ dodal MUDr. Boženský. Zvláštní pozornost věnoval také prenatálnímu programování obezity a roli mateřské obezity a metabolických poruch v těhotenství. Přednáška systematicky shrnula možnosti prevence a léčby – od intervencí v oblasti životního stylu přes farmakoterapii až po bariatrickou chirurgii u těžkých forem obezity. Důraz byl kladen na nutnost včasné, dlouhodobé a multidisciplinární péče se zapojením celé rodiny.

Prevence obezity Prevenci obezity a významu pohybové aktivity z  pohledu tělovýchovného lékařství, respektive sportovní medicíny, se nakonec věnoval ve své přednášce předseda České společnosti tělovýchovného lékařství 3. interní kliniky 1. LF UK a  VFN Praha prof. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. Vysvětlil roli pohybu jako klíčového nástroje prevence i léčby civilizačních onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob, diabetu a nádorových onemocnění. Důraz kladl na parametr kardiorespirační zdatnosti VO₂ max jako silného prediktoru mortality. „Pravidelná fyzická aktivita významně snižuje riziko předčasného úmrtí ze všech příčin. Pohybová aktivita je kvantifikována pomocí jednotek MET a jsou uvedena doporučení WHO pro týdenní zátěž,“ uvedl profesor Matoulek a zároveň upozornil na rizika nízké pohybové aktivity v dětství a její dlouhodobé důsledky v dospělosti. Zabýval se také vztahem pohybu a obezity včetně dopadů pandemie covidu-19 na životní styl populace. Důležitým tématem je podle něj role svalové hmoty, myokinů a silového tréninku zejména ve vyšším věku. „Rozlišujeme mezi ‚fit‘ a ‚unfit‘ jedinci bez ohledu na tělesnou hmotnost a chtěl bych zdůraznit, že zdatnost je důležitější než samotné BMI a její význam roste s věkem,“ vysvětlil profesor. V prezentaci se věnoval i významu fyzické aktivity v onkologické léčbě a prehabilitaci před operacemi. Upozornil na snížení vedlejších účinků léčby a zlepšení kvality života u aktivních pacientů. Zmínil také rizika náhlé srdeční smrti při sportu a jejich souvislost s nízkou zdatností. Na závěr zdůraznil nutnost mezioborové spolupráce lékařů, fyzioterapeutů a  dalších odborníků a  apeloval na podporu pohybu u dětí i seniorů s cílem prodloužit nejen délku, ale především kvalitu života