Centralizace může být šancí, ale i rizikem

Zdravotnictví je však velmi složitý systém, který je sice na jedné straně zatížen obrovskou mírou setrvačnosti a odolnosti proti otřesům, ale na straně druhé jakákoliv změna, byť dobře míněná, se může projevit nežádoucími dopady v oblasti úplně jiné, a to i s časovým odstupem. K takto zásadním změnám je tedy třeba přistupovat velmi opatrně. Ostatně nejde o nic menšího než o zdraví a o život.
Vědecká rada ČLK se tématem další centralizace zdravotní péče bude zabývat na svém zasedání 22. září a na základě jejích doporučení jistě proběhne diskuse též na poradě předsedů okresních sdružení, aby následně představenstvo komory mohlo zaujmout kvalifikované stanovisko jménem naší profesní samosprávy.
Otázek, na které je třeba férově odpovídat, je mnoho. Například zda centra mají dostatečnou kapacitu, aby zvládla potřeby pacientů a aby tedy nedošlo ke snížení dostupnosti důležité lékařské péče. Nebo dilema, zda je péče kvalitnější v centru, kde se o padesát operací dělí desítka lékařů, nebo na okrese, kde jeden lékař takových zákroků udělá dvacet. Co se stane s erudicí lékařů, kteří již nebudou mít možnost provádět celé spektrum zákroků, které umí? Zůstanou v okresní nemocnici? Centralizace bude mít zásadní dopad na akreditaci nemocnic a tím na jejich možnost vzdělávat mladé lékaře a lékařky. Úmyslně až na konec nechávám otázku ekonomickou.
V každém případě bychom měli respektovat pravidlo: dvakrát měř a jednou řež.