Budoucnost našeho zdravotnictví
Česká lékařská komora sdružující 60 tisíc lékařů a lékařek samozřejmě patří mezi vlivné společenské organizace. Její kompetence určuje zákon, jehož prostřednictvím přenesli politici část pravomoci státu na profesní samosprávu.
Primárním úkolem komory je samozřejmě garantovat kvalifikaci svých členů a dohlížet nad tím, aby při své práci postupovali odborně a v souladu s etickými principy lékařské profese. Komora hájí profesní zájmy svých členů, a to včetně zájmů ekonomických. Po svých členech vyžaduje respektování náročných pravidel, proto zároveň musí bojovat za to, aby lékaři a lékařky měli adekvátní podmínky pro naplňování těchto požadavků. Činnost komory financují její členové, a komora tedy logicky musí hájit jejich zájmy.
Očekávání, která do komory vkládají někteří pacienti, novináři, ale i lékaři a lékařky, jsou však někdy nesplnitelná. Komora totiž může dělat pouze to, co jí povolují zákony a další obecně závazné právní normy.
Komora nemá nástroje, kterými disponuje policie. Rozhodnutí komory zůstanou vždy přezkoumatelná nezávislými soudy. Česká lékařská komora nemá a nikdy nebude mít exekutivní kompetence. Nejsme vláda. Komora ale není ani zákonodárcem. Neschvalujeme zákony ani vyhlášky. Tak jako občané, i profesní lékařská samospráva musí respektovat právní normy schvalované politiky.
Komora může radit, navrhovat, připomínkovat, oponovat a třeba i protestovat, ale konečné rozhodnutí zůstane vždy v rukách volených politiků. Tak je to správné.
V zájmu našich členů, ale i pacientů a vůbec celého zdravotnictví tedy musíme jednat na všech úrovních se všemi demokraticky zvolenými politiky bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Ať se nám to líbí, či nelíbí. Je to naše povinnost. Politika je správou věcí veřejných. Komora se tedy nemůže tvářit, že je apolitická. Musí však zůstat nadstranická. Jen tak můžeme ovlivňovat rozhodování o budoucnosti zdravotnictví, o kvalitě a dostupnosti zdravotní péče, o profesních podmínkách lékařů a lékařek i o jejich ekonomické úspěšnosti.
Komora nemůže být apolitická, ale musí zůstat nadstranická
Komora se tyto úkoly snaží plnit ze všech sil. Za uplynulých dvacet let jsme připomínkovali řadu zdravotnických koncepcí, stovky zákonů a ještě více vyhlášek či vládních nařízení. Ale i my sami jsme vytvořili několik koncepcí možné reformy zdravotnictví a na svých sjezdech přijali desítky koncepčních návrhů v rámci usnesení.
Některé návrhy si politici osvojili a prosadili, většina však zůstává nesplněná. To nás sice mrzí, ale taková je realita a my se nesmíme vzdávat. Vždyť jde o naši budoucnost.
Počátkem října budou parlamentní volby, ve kterých my voliči zamícháme a rozdáme karty pro několik následujících let. Každý z nás se samozřejmě bude rozhodovat podle nejrůznějších hledisek a priorit, ale jako lékaři bychom měli vzít v potaz také současný stav a možnou budoucnost našeho zdravotnictví. Vládnoucím politikům bychom měli spočítat, co ze svých slibů splnili a co nesplnili. Měli bychom zvážit, zda se nám pracuje lépe, či hůře než na počátku tohoto volebního období. Ale neměli bychom zapomenout zamyslet se i nad tím, jak svoji roli plnila opozice.
Neméně důležité je seznámit se s plány jednotlivých politických stran a hnutí a ptát se, co budou dělat, pokud ve volbách uspějí. Vzhledem k tomu, že volební programy bývají často nepřehlednou snůškou jalových slibů, nic neříkajících proklamací a prázdných hesel, požádali jsme předsedy politických subjektů, které dle jarních průzkumů měly reálnou šanci překročit hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, aby nominovali své zdravotnické experty – stínové ministry zdravotnictví do předvolební debaty organizované lékařskou komorou.
Pozvání přijali všichni a všichni také obdrželi stejné problémové okruhy, které je třeba řešit, a jako pomůcku dostali identickou paletu podotázek, která jim měla umožnit jednoduše formulovat věcné odpovědi. To, jak se jim to podařilo, to můžete posoudit sami nejenom na stránkách časopisu, ale také přímo z videozáznamu celé konference. Za povšimnutí stojí mimo jiné i to, jak ten který politik či politička respektovali zadání, zda se snažili skutečně odpovídat na položené otázky, či jen stavěli vzdušné zámky a mlátili prázdnou slámu. Jejich odpovědi nebyly nijak redakčně upravovány.
Na závěr jsem si jako tvůrce otázek a moderátor celé diskuse dovolil pro porovnání a mimo soutěž doplnit vlastní návrhy, jak zajistit ekonomickou a personální stabilitu našeho zdravotnictví, jak zvýšit atraktivitu práce ve zdravotnictví, jak reagovat na stárnutí obyvatel i lékařů, jak zlepšovat zdravotní stav populace nebo jak zajistit naši zdravotní bezpečnost. Na rozdíl od politiků si nemyslím, že by to bylo možné zadarmo.
Návrhy, které jsem dal všem politikům jako prezident České lékařské komory k dispozici, nejsou v podstatě nic objevného. Vycházejí totiž z desítek usnesení delegátů našich sjezdů. Ale pokud si alespoň část z nich někteří politici přisvojí, a pokud s podporou komory dotáhnou jejich realizaci, pak budu mít radost a řeknu si, že to nebyla marná práce.