Aktuální plány Ministerstva zdravotnictví

Sloučení orgánů ochrany veřejného zdraví

Za zásadní považuji zejména návrh na sloučení orgánů ochrany veřejného zdraví do jednoho funkčního administrativního rámce. Vznikne tak organizace s jednotným řízením, zodpovědná za zajištění současných agend hygienických stanic, útvaru hlavního hygienika, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Změna neznamená, že by jednotlivé části systému zanikly, pouze budou podřízeny jednotnému vedení a plánování. Toto spojení umožní celorepublikově koordinovaný, kontinuální a profesionální přístup k předcházení, kontrole a řešení hrozeb pro veřejné zdraví, respektive podpoře primární prevence. Odstraní se zbytečná fragmentace agend, systémů, informací a částečně i metodik. Bude posílena autonomie instituce, jejíž záběr z podstaty věci přesahuje resort zdravotnictví, a vznikne nový ústřední orgán státní správy, podobně jako je tomu v jiných oblastech ochrany před riziky (viz např. Úřad pro jadernou bezpečnost). Pokud, nedej bože, přijde výzva podobná covidu, bude úřad jasným a hlavním řešitelem a nezopakujeme zkušenost s několika vzájemně si odporujícími a nikomu neodpovědnými poradními orgány v gesci různých ministerstev.

Lepší využívání personálních kapacit

Další opatření legislativní i praktické povahy směřují k lepšímu využití personálních kapacit českého zdravotnictví. To je naprosto nezbytné pro zvládnutí budoucích zvýšených potřeb poskytování péče v důsledku demografického vývoje. V tomto smyslu jde zejména o zavedení možnosti dosáhnout pokročilé úrovně kompetence u všeobecných zdravotních sester. Dále pak o lepší propustnost, tedy možnost využití dosažené kvalifikace pro přesun mezi jednotlivými úrovněmi a typy nelékařských povolání. Zaměstnavatelé budou mít díky tomu možnost lépe a efektivněji rozdělit pracovní zátěž mezi jednotlivé členy týmu a posílit mimo jiné koordinaci péče tam, kde je vhodná a potřebná.

Změny fungování systému veřejného zdravotního pojištění

Třetí změnou bude jiné nastavení fungování systému veřejného zdravotního pojištění, které se vrátí ke svému původnímu účelu, tedy efektivnímu zajištění služeb pro své pojištěnce. Pro tento účel jsou připravovány změny týkající se v první fázi úpravy orgánů zdravotních pojišťoven, ale i charakteru a obsahu dohodovacího řízení. Součástí návrhů bude mimo jiné sloučení činností nutných pro provoz veřejného zdravotního pojištění do jedné společné, legislativně zakotvené instituce. Dohodovací řízení umožní víceleté nastavení dohod, bude moderováno Ministerstvem zdravotnictví a dosažené dohody budou vydávány vyhláškou. Nastavení bude zásadně motivovat k dosahování dohod a s výjimkou zcela mimořádných situací nebude umožněno koncipovat financování systému vědomě jako deficitní. Ministerstvo bude v rámci svých priorit tlačit na dosahování dohod, podmiňujících částečně úhradu nějakou formou výsledku nebo efektivního řízení procesu péče o pacienty. V rámci tohoto balíku změn, směřujícího ke zvýšení vnitřní efektivity zdravotnictví, bude nově upraveno i řízení fakultních nemocnic. Zde budou v souladu s programovým prohlášením zavedeny kolektivní orgány, umožňující lepší dohled zřizovatele nad fungováním nemocnic a jejich pravidelné úkolování.

Podpora prevence

Součástí úpravy by měla být i větší podpora účasti na prevenci, s čímž mimo jiné souvisí i umožnění očkování specialistům a po dosažení odpovídající kvalifikace a dodržení souvisejících podmínek i farmaceutům.

Digitalizace zdravotnictví a další změny

Kromě těchto významných legislativních návrhů bude nepochybně pokračovat úsilí o plnou digitalizaci českého zdravotnictví a služeb e-Health, centralizace vybraných oblastí medicíny, měření kvality zdravotních služeb, odstraňování omezení, respektive posilování kompetencí všeobecných praktických lékařů a další dlouhodobé a kontinuální procesy, zahájené v minulosti.
Víme, že část výše uvedených myšlenek může v některých částech systému vyvolávat odpor, ale tak je tomu s každou změnou. Převážná část zdravotníků, ale i občanů a zaměstnavatelů, kteří jsou hlavními plátci pojistného, si dnes naštěstí potřebnost systémových změn dobře uvědomuje. Bez zvýšení vnitřní efektivity, tj. lepšího využití zdrojů (finance, zdravotníci) a lepší organizace péče na všech úrovních (uvnitř nemocnic, ale i mezi obory a úrovněmi zdravotnictví) totiž nebudeme schopni současnou úroveň péče v příští dekádě udržet.

JUDr. Ladislav Švec
Právník, zabývající se dlouhodobě organizací a financováním zdravotnictví a dalších oblastí sociálního zabezpečení. Působil jako vrchní rada na Ministerstvu zdravotnictví ČR (1999–2002), ředitel Kanceláře zdravotního pojištění (2002–2024) a od konce roku 2025 náměstek ministra zdravotnictví. Podílel se například na zavádění práva EU, rozvoji datové infrastruktury, nebo měření kvality péče ve zdravotním pojištění. Dlouhodobě propaguje koncepční změny systému veřejného zdravotního pojištění. Je též předsedou spolku Zdravotnictví 2030+, členem Platformy pro udržitelné zdravotnictví a od 19. 1. 2026 místopředsedou správní rady VZP