Tiskové zprávy

7. 6. 2007: ČLK - věcný záměr novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.
07.06.2007 |
Co se bude v rámci projednávání uvedeného zákona snažit prosazovat ČLK:

Trvalý smluvní vztah – smlouvy mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami na dobu neurčitou, které lze ukončit jen ze zákonem stanovených důvodů:
Návrh by mohl odpovídat tisku 1045, resp. „dohodě Kubek-Horák“ s tím, že smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou se uzavírají na dobu neurčitou a lze je ukončit pouze z důvodů přímo uvedených v zákoně. Možná by bylo možno upustit od termínu „trvalý smluvní vztah“ s tím, že ekvivalentem tohoto termínu by byl samotný text zákona, který by neumožňoval rozvázání smluvního vztahu z jiných než zákonem stanovených důvodů. Argument, že u smlouvy na dobu neurčitou ji lze kdykoliv ukončit v tříměsíční výpovědní lhůtě je nepřípadný. Pokud zákon stanoví kdy a jak lze smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou ukončit a současně jasně stanoví, že ji z jiných důvodů ukončit nelze, jde de facto o trvalý smluvní vztah, byť to nemusí být přímo v zákoně vyjádřeno.

Dědění, prodej a darování zdravotnických zařízení, včetně smluv se zdravotními pojišťovnami:
Zakotvit do zákona možnost prodeje, dědění a darování nestátního zdravotnického zařízení s tím, že s převodem vlastnictví se současně převádí i veškeré smluvní vztahy tohoto zdravotnického zařízení se zdravotními pojišťovnami, bez ohledu na to, zda provozovatelem je fyzická nebo právnická osoba. V případě dědění by dědic a v případě darování obdarovaný musel pochopitelně zajistit, aby zdravotnické zařízení bylo nadále náležitě personálně a věcně vybaveno a není-li obdarovaný či dědic lékařem, aby byla zajištěna funkce odborného zástupce.

Závaznost výběrových řízení a nové výběrové komise, zachovat výběrová řízení i pro poskytování péče PL a PLDD:
Výběrová řízení konat jen na uvolněná místa v síti smluvních zařízení zdravotních pojišťoven. Zakotvit závaznost výsledků výběrového řízení pro zdravotní pojišťovny a stanovit, že zdravotní pojišťovna je povinna s úspěšným uchazečem určeným výběrovou komisí uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Složení komise pro výběrové řízení stanovit tak, aby v komisi byl zástupce příslušné profesní komory zřízené zákonem, dále zástupce příslušné odborné společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně (oba za lékařský či zdravotnický stav), dále jeden zástupce za zdravotní pojišťovny a zástupce kraje, pokud jedním z kandidátů ve výběrovém řízení není zdravotnické zařízení, které by bylo ve vlastnictví kraje. Je-li jedním z kandidátů ve výběrovém řízení zdravotnické zařízení, které by bylo ve vlastnictví kraje, pak by zástupce kraje neměl být členem výběrové komise, ale mohl by jím být zástupce obce, ve které bude zdravotnické zařízení poskytovat zdravotní péči.

Zakotvit, že žádná regulační omezení není možno uplatnit, prokáže-li zdravotnické zařízení, že bez překročení limitů by nemohlo poskytovat péči lege artis (vyviňovací klauzule):
Vyřešit problém regulací příslušných lékařských výkonů, indukované péče i preskribční omezení tak, že příslušné regulace nelze uplatnit tam, kde provozovatel zdravotnického zařízení prokáže, že pokud by nepřekročil příslušný limit, nemohl by poskytovat péči lege artis. Po takovéto „vyviňovací klauzuli“ volá většina soukromých lékařů, kteří poukazují na rozpor mezi povinností poskytovat péči lege artis a regulačními omezeními.

Účast zástupců profesních komor zřízených zákonem v dohodovacích řízeních:
Zakotvit do ustanovení o dohodovacím řízení o rámcové smlouvě a o úhradě zdravotní péče, včetně regulací, účast profesních komor zřízených zákonem (České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory) jako řádných účastníků dohodovacího řízení. Tím rozšířit okruh účastníků dohodovacího řízení (obdobně jako je širší u dohodovacího řízení k Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami).

Umožnit účast ve výběrových řízeních o uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami i lékařům, kteří zatím neprovozují nestátní zdravotnická zařízení:
Cílem návrhu by bylo umožnit širšímu okruhu lékařů kandidovat, aniž by museli předtím nákladně zakládat nestátní zdravotnické zařízení, věcně a personálně jej vybavovat bez jistoty, zda toto vše nebudou zcela zbytečné náklady. Navrhuje se umožnit, aby kandidoval lékař či zdravotník, který čestně prohlásí, že do tří měsíců splní podmínky pro provozování zdravotnického zařízení v příslušném oboru. Pokud by podmínky posléze nesplnil, postoupil by na jeho místo jiný kandidát nebo by se výběrové řízení opakovalo. Vycházelo by se tím vstříc těm lékařům, u kterých by bylo těžké požadovat, aby nejprve založili řádné nestátní zdravotnické zařízení a pak se s naprostou nejistotou ucházeli o smlouvu se zdravotními pojišťovnami.

Ze zdravotního pojištění hradit výkony provedené nejlevnějším možným způsobem:
(Je-li výkon proveden na žádost pojištěnce nákladnějším způsobem, než nejlevnějším možným, pak umožnit, aby byla požadována úhrada ve výši rozdílu mezi nejlevnějším způsobem provedení a požadovaným způsobem provedení výkonu).

Ze zdravotního pojištění hradit pouze takový způsob provedení výkonu, který je ještě lege artis, ale je nákladově pro zdravotnické zařízení i zdravotní pojišťovnu tím nejlevnějším. Jakýkoliv nadstandardní výkon nad rámec tohoto „standardu“ by pak bylo možno provádět pouze na výslovnou žádost pojištěnce a za příplatek, kterým by byl vykalkulovaný rozdíl mezi cenou nejlevněji provedeného výkonu a cenou výkonu provedeného způsobem, jaký pojištěnec žádá. Pojištěncům by pochopitelně nesmělo být vnucováno, aby požadovali nadstandardní provedení výkonu, např. s odůvodněním, že zdravotnické zařízení výkon, který je plně hrazen ze zdravotního pojištění v nejlevnějším možném provedení, vůbec neprovádí. Toto ustanovení by umožnilo zcela legálně požadovat příplatky za nadstandard, což je v současné době předmětem diskusí, a ani po provedení úpravy, jaká je navrhována v ustanovení „§ poslankyně Fišerové“ situace nebude vyřešena. Tímto ustanovením by vyřešena byla.

V této souvislosti zcela vypustit dosavadní § 11 odstavec 1 písmeno d) (§ poslankyně Fišerové)

V dohodovacím řízení stanovit standardy zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění:
Stanovit zákonem způsob, jak v dohodovacím řízení definovat minimální standardy zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Tyto standardy by mimo jiné mohly definovat i jakým způsobem lze ten který zdravotní výkon provádět v nejlevnějším možném provedení, plně hrazeném ze zdravotního pojištění. Dohodovací řízení o standardech zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění by mohlo probíhat mezi Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, popřípadě Českou lékárnickou komorou, popřípadě též odbornými společnostmi České lékařské společnosti J.E. Purkyně na straně jedné a zdravotními pojišťovnami na straně druhé. Požadavek poskytovat zdravotní péči v souladu se stanovenými profesními standardy obsahuje článek 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který dosud není u nás aplikován, ač Česká republika je uvedenou úmluvou vázána od roku 2001.

Zachovat VZP jako veřejnoprávní instituci
Ředitel VZP nechť je nadále volen a odvoláván poslaneckou sněmovnou.

Regulační poplatky ve zdravotnictví
Regulační poplatek
- musí sloužit k zamezení nadužívání zdravotní péče;
- má-li plnit svou regulační funkci, nesmí mít výjimky;
- nesmí být součástí úhrady zdravotní péče;
- nesmí zvýšit administrativní zátěž lékařů;
- by měl být součástí vztahu mezi pojišťovnou a pacientem, tedy bez účasti lékaře;

Nesouhlas se zmražením plateb za tzv. státní pojištěnce, naopak zvýšení vyměřovacího základu z 25% na 30% průměrné mzdy:
Za 57 % občanů, kteří čerpají 80 % zdravotní péče platí stát pouhých 24 % příjmů zdravotních pojišťoven.

Zachovat dohodovací řízení i o hodnotě bodu, ministerstvo zdravotnictví nadále garantem řádného průběhu DŘ:
Záměr ministerstva, aby o hodnotě bodu rozhodovala dle § 20 odst. 1 d) zákona 551/1991 o VZP její správní rada, je nepřijatelný.
Garance státu s sebou přináší i možnost dovolání se účastníků v případě nedodržování právních norem a procedurálních pravidel DŘ.

Lékárník nemůže mít právo bez vědomí lékaře zaměňovat předepsaný lék:
Za terapii zodpovídá lékař.


Představenstvo ČLK
11. 5. 2007