Kdo může podat stížnost a na koho ji lze podat?
Každý občan má možnost podávat bezplatně k orgánům ČLK stížnosti na jednání lékařů, a to vždy, pokud se domnívá, že lékař postupoval neodborně nebo jednal neeticky. Stížnost může podat každý občan, tedy nikoliv pouze ten, kdo byl jednáním lékaře, proti němuž stížnost směřuje, dotčen. ČLK řeší stížnosti na jednání lékařů, kteří jsou jejími členy. S ohledem na skutečnost, že členem ČLK musí být každý lékař, který na území České republiky vykonává lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, dopadá disciplinární pravomoc ČLK na všechny profesně aktivní lékaře. Význam povinného členství lékařů v ČLK je v tomto ohledu zcela zřejmý. ČLK řeší stížnosti na jednání svých členů ČLK, řešení stížností na jednání ostatních zdravotnických pracovníků do kompetence ČLK nespadá. ČLK neřeší stížnosti na jednání lékařů, které nemá souvislost s výkonem lékařského povolání ani stížnosti, jimiž je uplatňován pouze nárok na náhradu škody vůči lékaři.
Do jaké doby lze projednat disciplinární provinění lékaře?
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) až e) SP – 4 - Disciplinárního řádu ČLK, disciplinární provinění nelze projednat pokud od jeho spáchání uplynula doba 1 roku. Běh této lhůty, po jejímž uplynutí se možnost disciplinárního řešení skutku promlčí, se pozastavuje:
a) dnem, kdy stížnost, která je podkladem pro řízení, došla komoře;
b) po dobu trvání předběžného šetření;
c) po dobu trvání disciplinárního řízení;
d) po dobu dle § 14, tedy ve zvláštních případech;
e) po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost směřuje, není členem komory.
Kdo přijímá stížnosti?
Dle ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 SP – 4 - Disciplinárního řádu ČLK, přijímá stížnosti Revizní komise ČLK, přičemž stížnost je zapsána do centrálního registru stížností. Stížnost však může přijmout i jiný orgán ČLK či okresního (obvodního) sdružení ČLK (dále jen „OS ČLK“), v takovém případě ovšem tyto orgány stížnost postoupí Revizní komisi ČLK.
Jaké orgány ČLK jsou příslušné k projednávání stížností v rámci disciplinárního řízení?
Stížnosti projednávají tyto disciplinární orgány ČLK:
a) Revizní komise OS ČLK – jedná se o orgán provádějící šetření před případným zahájením disciplinárního řízení. Analogicky k trestnímu řízení, odpovídá činnost revizní komise OS ČLK svou povahou činnosti policie a státního zastupitelství. Výsledkem šetření věci revizní komisí OS ČLK je návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě OS ČLK příp. návrh na rozhodnutí o nezahájení tohoto řízení. Revizní komise OS ČLK může též ukončit své šetření zpracováním návrhu na přerušení řízení, bylo-li proti dotčenému lékaři zahájeno pro stejný skutek řízení před jiným orgánem či zpracovat návrh na zastavení řízení;
b) Revizní komise ČLK – provádí zejména dohled nad činností revizních komisí OS ČLK a rozhoduje o přijetí či odmítnutí stížnosti;
c) Čestná rada OS ČLK – rozhoduje na základě výsledků šetření revizní komise OS ČLK ve věci samé. Čestnou radu OS ČLK lze považovat za quasi stavovský soud prvého stupně. Proti rozhodnutí Čestné rady OS ČLK lze podat opravný prostředek k Čestné radě ČLK;
d) Čestná rada ČLK – rozhoduje o námitkách stěžovatelů proti rozhodnutí revizních komisí OS ČLK, jakož i o opravných prostředcích proti rozhodnutím čestných rad OS ČLK ve věci samé. Ve zvláštních případech může Čestná rada ČLK projednat věc jako orgán prvého stupně. Proti rozhodnutí Čestné rady ČLK je možné brojit správní žalobou u soudu.
Jakou musí mít stížnost formu?
Dle ustanovení § 3 odst. 1 SP – 4 - Disciplinárního řádu, stížnost musí mít jednoznačně písemnou formu, s uvedením plného jména a s adresou toho, kdo stížnost podává. Anonymní či jinak podané stížnosti se neregistrují a tedy ani neprošetřují. Ve smyslu ustanovení § 4 odst. 3 Disciplinárního řádu ČLK musí být stížnost srozumitelná a čitelná.
Kdy je možné odmítnout stížnost či ji postoupit?
Dle ustanovení § 4 odst. 1 SP – 4 - Disciplinárního řádu ČLK, může být stížnost kromě případů absence náležitostí stížnosti uvedených výše odmítnuta tehdy, pokud řešení stížnosti není v kompetenci komory ani jiného orgánu, na který by bylo možno stížnost směřovat.
Pokud je stížnost nečitelná či nesrozumitelná, Revizní komise ČLK odmítne takovou stížnost nebo ji vrátí stěžovateli.
Kdy je disciplinární řízení nepřípustné?
Dle ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) až c) SP – 4 - Disciplinárního řádu ČLK je disciplinární řízení nepřípustné:
a) byl-li skutek, který je předmětem stížnosti, promlčen,
b) přestal-li být lékař, proti kterému stížnost směřuje, členem ČLK dříve, než komora stížnost obdržela
c) skončilo-li dřívější disciplinární řízení proti témuž lékaři pro stejný skutek pravomocným rozhodnutím, pokud toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno. V těchto případech nesmí být disciplinární řízení zahájeno a bylo-li již zahájeno, musí být kdykoliv v jeho průběhu zastaveno.
Do kdy musí ČLK ve věci rozhodnout? Jsou s průtahy řízení v rámci disciplinárního řízení před orgány OS ČLK spojeny sankce?
Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 13 a 14 SP – 4 – Disciplinárního řádu ČLK jsou orgány OS ČLK povinny postupovat tak, aby disciplinární rozhodnutí bylo zpravidla vydáno do šesti měsíců ode dne přijetí stížnosti komorou. Pokud uplynula od přijetí stížnosti doba delší než devět měsíců, aniž by bylo disciplinární rozhodnutí vydáno, je OS ČLK, jehož orgány řízení vedou, povinno tuto skutečnost písemně s odůvodněním sdělit Čestné radě ČLK, která může, shledá-li to důvodným, udělit níže uvedenou pokutu. Pokud orgány OS ČLK bez váženého důvodu nedodrží lhůty stanovené Disciplinárním řádem ČLK, je Čestná rada ČLK oprávněna stanovit OS ČLK pokutu ve výši 3.000,- Kč zvýšenou o 1% za každý den přesahující stanovenou lhůtu.
Jak je řešena možná podjatost lékařů – členů disciplinárních orgánů ČLK?
Dle ustanovení § 2 odst. 5 až 8 SP – 4 – Disciplinárního řádu ČLK je z projednávání věci vyloučen člen revizní komise nebo čestné rady, u něhož lze mít důvodné podezření z podjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. O vyloučení člena revizní komise rozhoduje předseda revizní komise, v případě podezření z podjatosti předsedy revizní komise rozhodují členové revizní komise hlasováním. O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda čestné rady, v případě podezření z podjatosti předsedy čestné rady rozhodují všichni členové čestné rady hlasováním. O vyloučení revizní komise OS ČLK z projednávání a rozhodování ve věci rozhoduje Revizní komise ČLK. O vyloučení čestné rady OS ČLK z projednávání a rozhodování ve věci rozhoduje Čestná rada ČLK. Současně tyto orgány rozhodnou o odejmutí případu vyloučenému orgánu a o postoupení k orgánu jiného OS ČLK.
Podjatost člena revizní komise nebo člena čestné rady je povinen neprodleně oznámit tento člen sám. Námitku podjatosti může dále podat lékař, proti kterému stížnost směřuje, a ten, kdo stížnost podal. O námitce musí být rozhodnuto nejpozději do 60 dnů. Rozhodnutí se písemně doručuje tomu, kdo námitku podal.
Jaké je postavení disciplinárních orgánů ČLK ve vztahu k ostatním orgánům ČLK?
Disciplinární orgány ČLK jsou ve své činnosti zcela nezávislé na ostatních orgánech. Prezident ČLK, představenstvo ČLK ani představenstva OS ČLK či okresní shromáždění členů OS ČLK nemohou do probíhajících disciplinárních řízení jakkoliv zasahovat. Toto právo nemá ani nejvyšší orgán ČLK, tj. sjezd delegátů.
Kdo provádí kontrolu činnosti disciplinárních orgánů ČLK?
Dohled nad činností disciplinárních orgánů OS ČLK provádí centrální disciplinární orgány. Nad činností revizních komisí OS ČLK dohlíží Revizní komise ČLK, případně Čestná rada ČLK. Činnost čestných rad OS ČLK přezkoumává Čestná rada ČLK. Rozhodnutí ČLK učiněná v rámci disciplinárního řízení jsou přezkoumatelná v rámci správního soudnictví, a to na základě podání příslušné správní žaloby.
Co je předběžné šetření?
Jde o šetření pověřeného člena revizní komise, které předchází samotnému projednání stížnosti. V předběžném šetření je také nutné informovat o stížnosti lékaře, proti kterému stížnost směřuje. Tento lékař smí navrhovat důkazy a vyjádřit se k samotné stížnosti do dvou týdnů od obdržení výzvy od pověřeného člena revizní komise OS ČLK, která je příslušná k projednání disciplinárního provinění lékaře. Po shromáždění veškerých podkladů je pak nutné, aby OS ČLK resp. její revizní komise určila další postup.
Jaký je další postup?
Pověřený člen revizní komise OS ČLK je určen k vypracování návrhu na zahájení disciplinárního řízení a tento návrh podává revizní komisi OS ČLK. Řízení se na návrh pověřeného člena nezahájí, případně přeruší, pokud již pro stejný skutek probíhá s lékařem jiné disciplinární řízení. Pověřený člen revizní komise OS ČLK vypracuje návrh na zastavení, pokud již byl lékař potrestán pro stejný skutek před jiným orgánem a trest lze považovat za dostatečný.
Existuje pro stěžovatele opravný prostředek proti rozhodnutí disciplinárních orgánů OS ČLK?
Ano. Opravným prostředkem proti rozhodnutí revizní komise OS ČLK je námitka, kterou může stěžovatel podat do 15 dní od obdržení rozhodnutí revizní komise.
Námitku projednává Čestná rada ČLK (poté, co obdrží podklady od revizní komise OS ČLK).
Co je smírčí řízení?
Jestliže je při projednání věci zjištěno, že existuje možnost vyřešit záležitost ve smírčím řízení a takové řízení by bylo i pro řešení sporné záležitosti účelné, je možné v průběhu jednání rozhodnout o konání smírčího řízení, stanovit jeho termín, místo a pozvat k němu jak lékaře, proti kterému směřuje stížnost, tak osobu, která stížnost podala.
Cílem je smír, tedy urovnání sporu mezi účastníky, včetně možnosti mimosoudního vyrovnání a náhrady škody tomu, kdo tuto stížnost podal.
Je také možné, aby v rámci smírčího řízení došlo k dohodě dle § 307 trestního řádu a nebo k dohodě o narovnání dle § 309 trestního řádu.
Lze proti rozhodnutí čestné rady OS ČLK podat opravný prostředek?
Ano, lze. Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, může proti rozhodnutí senátu čestné rady OS ČLK podat námitku, která nemá odkladný účinek. Opravným prostředkem proti rozhodnutí čestné rady OS ČLK je dále odvolání. Odvolání může podat pověřený člen revizní komise nebo lékař, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení. Odvolání má odkladný účinek. Odvolání i námitku lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí nebo informace o vyřízení stížnosti. Je možné prominout zmeškání lhůty ze závažných důvodů, ovšem pokud je odvolání či námitka podáno ve lhůtě 15 dnů od odpadnutí překážky společně s omluvou a žádostí o prominutí zmeškání lhůty.
Jaké jsou sankce, které hrozí lékaři při disciplinárním provinění?
Čestná rada OS ČLK může za disciplinární provinění udělit dle ustanovení § 13 odst. 3 písm.a),b) zák.č. 220/1991 Sb., o komorách, v platném znění, důtku popřípadě pokutu od 2.000,- Kč do 20.000,- Kč.
Čestná rad ČLK pak může dle ustanovení § 18 odst.3 za závažná provinění udělit:
a) pokutu od 3.000,- Kč do 30.000,- Kč
b) podmíněné vyloučení z komory se zkušební dobou v délce od 1 do 3 let
c) vyloučení z komory.
Jaký je dopad vyloučení z České lékařské komory na možnost vykonávat povolání lékaře?
Tento dopad je zásadní. Vzhledem k tomu, že lékařskou praxi může lékař vykonávat pouze tehdy, je-li členem ČLK, zaniká právní mocí rozhodnutí o vyloučení z ČLK i oprávnění k tomuto výkonu. Rozhodnutí o vyloučení lékaře z ČLK tak svým dopadem odpovídá trestu zákazu činnosti ukládanému soudy v rámci trestního řízení.
MUDr. Milan Kubek – prezident ČLK
MUDr. Jana Vedralová – předsedkyně revizní komise ČLK
Prof. MUDr. Richard Škába, CSc. – předseda čestné rady ČLK
JUDr. Jan Mach – ředitel právního oddělení ČLK